Ve čtvrtek ráno, hned jak se trochu rozednilo a já definitivně pochopil, že už neusnu, jsem se začal rozhlížet po pokoji. Mám to tu velmi dobře vybavené a docela útulné - např. takový je výhled z postele:
Postel samotná stojí taky za zmínku. Je neuvěřitelně vysoká, obsahuje snad dvě megatlusté matrace na sobě. A opravdu dobře se na ní spí, skoro jako doma... Jen byla jaksi divně zastlaná, takže jsem do ní napoprvé lezl jako když v Slunce, seno, erotika již bohužel zesnulý zlínský divadelní herec Stanislav Tříska leze pod prostěradlo s místní italskou pokojskou :-)
Tu chybí fotka toho popisovaného zázraku, protože se mi to nedařilo slušně vyfotit -
asi bych musel mít lodičku z pestrobarevného papíru a pustit ji na hladinu,
protože jinak není voda v míse prostě vidět...
Řešení s velkou vodou má několik vysoce praktických rysů: předně při "pokládání kabelu" prakticky nedochází k ušmudlání mísy (místní tomu věří natolik, že tu ani nemají jinak nezbytnou štětku na WC). Dále, spláchnutí je opravdu důkladné, protože probíhá kombinací vody tekoucí shora (jako u nás doma) a zároveň silným vírem zdola (asi se tam otevře nějaká klapka, která normálně drží tu vysokou hladinu), takže člověk nemusí bojovat s "plaváčky", kteří jedno spláchnutí českého záchodu bravurně ustojí na hladině... No a to nejlepší nakonec - vodní vír vzniklý při splachování dokazuje, že naše krásná modrá planeta se ještě točí a že jsme i s milou mísou na severní polokouli - na jižní polokouli (třeba v Austrálii) se totiž vodní vír v míse točí na opačnou stranu! (viz jistý díl Simpsonů)
Další pěkná věc v koupelně je vana, která je odlitá z jednoho kusu plastu a sahá až do výšky dvou metrů po celém obvodu zdi. Tady opravdu nemusejí řešit zatékání vody za kachličky a plíseň na silikonu snažícím se izolovat spoj mezi vanou a zdí. Je to prostě chytré a praktické. Sprchová hlavice je napevno vysoko nad hlavou, což má své výhody i nevýhody. Ovládání síly proudu a teploty vody je ovšem vyřešeno lišácky - velkou otočnou pákou, která při otáčení proti směru hodinových ručiček postupně ZÁROVEŇ přidává sílu proudu i teplotu vody! Chvíli jsem to studoval, hledal jsem, jak pákou ovlivnit jen teplotu nezávisle na proudu, ale nic takového tu asi není. Nevím, jestli je to příznakem demence nebo geniality, ještě si to nechám projít v klidu hlavou. Hlavní je ovšem sprchový závěs - pokud ho nezatáhnu, vytopím koupelnu (sprchová hlavice je vysoko a napevno). Pokud ho zatáhnu a začnu se sprchovat, cítím se hned jako v laciném hororu, protože přes závěs ven nevidím a ani neslyším, kdy se kdo blíží s nožem v ruce :-)
Kromě kompletního vybavení, díky kterému se tu dá cokoliv uvařit, což si prý pochvalují Indové, když tu bydlí a nechtějí jíst ty americké blafy, stojí za zmínku akorát neuvěřitelně hlučná lednice. Když sepne, ozve se šíleně silné vrčení, doprovázení klepáním, kapáním, hučením a ještě nějakým snad praskáním... V noci celkem zážitek, naštěstí docela pomáhají ty dveře mezi obýváčkem a ložnicí, které se dají zavřít a kupodivu mají evropské kliky místo těch amerických koulí, které jsou nebezpečné a dojel na například i Jim, když si omylem slepil prsty.
Výhled z oken ven je do krásné přírody (naštěstí jsem na opačné straně hotelu než k hlavní cestě) a za zdí v tom lesíku jsou už ukryté jednotlivé rodinné domky. Vůbec je tu spousta krásné zeleně, tato jižní část Charlotte je opravdu město ukryté v lesoparku... No a ta podivná mřížka na fotce, to je síť proti hmyzu napevno přichycená k oknu.
Ještě mi přijde zajímavé, že okna se tu neotevírají dovnitř místnosti, ale pouze se dolní polovina okna vysune v rámu směrem nahoru, takže těsně přiléhá na horní polovinu okna. Krom jiného to znamená, že okno větrá maximálně polovinou své prosklené plochy. A mimochodem, když jsem to okno poprvé ztěžka otevřel a pak zase zavřel, všiml jsem si odřenin v barvě rámu, které jsem právě způsobil - asi jsem byl úplně první člověk, kdo se tu to okno pokusil otevřít - předchozí hosté zjevně dávali přednost klimatizaci...
No nic, musím rychle před hotel, Divy mě v devět vyzvedne a hodí poprvé do práce... (klikni pro pokračování napínavého příběhu)
Žádné komentáře:
Okomentovat