Právě jsem přešel s domácím připojením na ADSL. Po více než 6 letech relativní spokojenosti s místním WiFi poskytovatelem internetu se začaly objevovat výpadky v tu nejnevhodnější dobu, takže už na internet nebylo spolehnutí a bez spolehlivého připojení k internetu to dnes, dámy a pánové, zkrátka nejde :-)
Začínal jsem s WiFi v dubnu 2002 na 64 kbps s extra krutým FUPem (250 MB/měsíc a 8 Kč za nadlimitní MB), ovšem proti vytáčenému spojení o rychlosti někdy až 33,6 kbps a účtovanému po načatých minutách to byl pořád velký krok k rychlosti a svobodě. Stálo to tehdy 900 Kč měsíčně a platil jsem je rád. Dnes jsem za 600 Kč/měsíc měl 3 Mbps / 512 kbps s 15 GB FUPem (naštěstí už se neplatí za nadlimitní data, jen by se to zpomalilo na nepoužitelných 128 kbps). Rychlost dobrá, ping do NIXu za 17 ms, ale ta spolehlivost...
No a teď svištím na Volného ADSL na LLU, 4 Mbps/384 kbps za 700 Kč/měsíc a i když jsem 5 km od ústředny, tak první měření ukazují přes 3700 kbps download, což je až nečekaný úspěch. Upload sice drhne na nějakých 320+ kbps, ale když si platím 384 kbps, tak to asi o moc lepší být nemohlo. Uvidíme v září, kdy si požádám o upgrade na 8 Mbps/512 kbps...
Ještě doma musím trochu předělat celou síť - původně byl totiž WiFi modem nastavený jako bridge a funkci routeru s NAT a DHCP serverem plnil až Linksys (Sipura) VoIP strojek. Ale ten ADSL modem mi přišel mnohem chytřejší, takže jsem se ho zkusil pasovat do role routeru s NATem, a Linksyse jsem pokusně přepl do bridge módu. Tím jsem se ovšem nádherně odřízl od přístupu k němu, protože v bridge módu se dá dovnitř dostat jen přes WAN rozhraní, kde jsem měl původně samozřejmě webové rozhraní zakázané. Naštěstí ten VoIP zázrak oplývá ještě i konfigurací přes normální telefonní sluchátko (tónovou volbou a hlasem), takže jsem ho nakonec přenastavil a trochu ovládl. Teď ale nemám pod kontrolou DHCP server (Linksys uměl přidělovat IP adresy dle MAC, to ten WELL PTI-8111 modem neumí), takže to ještě musím nějak lépe promyslet...
Žádné komentáře:
Okomentovat