úterý 29. července 2008

Vosy III

Minule jsem ucpal všechny viditelné díry a myslel jsem, že mám vyhráno. Hehe. Trám má 4 strany a na tu horní jsem původně nedosáhl. Doufal jsem ale, že tam žádná mezera není...



Když se začaly zase rojit, koupil jsem si nové dlouhé schůdky, nový akrylát a hlavně nový Biolit. Přistavil schůdky, vylezl k trámu a díval jsem se jim přímo do očí:



Centimetrová mezera mezi trámy, a za ní kousek chybějící vaty izolující strop podkroví - sotva tužku by tam člověk strčil, ale pro hmyz naprosto pohodlný chodník. Je možné, že stačí tak malá nepozornost při vycpávání vatou a už má člověk blechu v kožichu, resp. teda vosu ve stropě? Je vůbec možné postavit hmyzotěsný dům?

Použil jsem obvyklou kombinaci mrazivého spreje a akrylátu a ucpal to místo důkladně. Poprvé jsem ale nebojoval v podvečer (jak radí návody pro boj s vosami), ale uprostřed dne, kdy většina dělnic byla v práci. Od té doby mě už tři dny ráno budí naštvané pracovnice, co musely přenocovat kdesi venku a od prvních náznaků rozednívání aktivně hledají cestu zpět do hnízda! Grrrr. Začíná nějak takhle vosí obsese?

pondělí 14. července 2008

Ubuntu: od Mloka k Volavce

V sobotu se dařilo. Vyzbrojen první opravnou verzí Ubuntu 8.04.1 (Neohrožená volavka) jsem vyrazil na projížďku na kole (nedbaje varování meteorologů, že přijde menší konec světa) a po okružních 30 km jsem dorazil k přátelům, kteří provozovali Ubuntu 6.10 (Smělý mlok) a už dlouho mě volali, abych přijel nainstalovat něco novějšího.

Bez většího úsilí/násilí jsem provedl instalaci na volný diskový oddíl, přičemž jsem využil nabídky instalátoru pro přenos uživatelských účtů z předchozího systému. Po instalaci mě vlastně ani moc nepřekvapilo, že nic nepřenesl (udělal mi to už poněkolikáté), účty jsem založil ručně, zkopíroval ~/.gaim (pro Pidgin) a záložky ve Firefoxu vyexportoval a naimportoval také úspěšně. Vše na první pohled fungovalo, až snad na tiskárnu/scanner Epson Stylus DX 4050, kterou jsem doufal, že Volavka lehce rozjede.

Po chvíli pátrání, proč tiskárna není nikde v systému dostupná, nás napadlo ji zapnout. Ihned se vše nadetekovalo, vše se samo nainstalovalo, otevřelo se velké okno správy tisku, kde bylo vše OK, a k tomu navíc vyskočilo malé okýnko vpravo nahoře, že si máme sehnat nějaký ovladač pro tiskárnu. Byl jsem zmatený (na co ovladač, když už je to nainstalované?), ale poslouchal jsem dobře míněné rady, proklikal se ovladačovým hledátkem a na konci, při výběru z možností "nový ovladač přepíše staré nastavení" a "ovladač načte nastavení z předchozího (DOPORUČENO)" jsem opět kývl na doporučené načtení nějakého nastavení. Ale tiskárna netiskla. Ani scanner nescanoval. Vše mlčelo.

Pro kontrolu jsme přeběhli do systému dodaného s počítačem (ten, co slibuje akorát Okna, zatímco Ubuntu dává celý dům), a tam se tiskárna (po výměně inkoustové náplně) rozhýbala. Vrátili jsme se do Volavky, ale tiskárna nic. Tak jsem si vzpomněl na zlaté pravidlo uživatelů počítačů (když něco nefunguje, první zkusíme vystoupit a nastoupit) a tiskárnu odinstaloval a nainstaloval znovu. Tentokrát jsem ovšem mazaně při volbě ovladače neposlechl doporučené zkopírování nastavení z předchozího čehosi, ale že nový PPD ovladač vše přepíše. A voila (popletení američani píšou viola) - vše se rozjelo, tiskárna se roztiskla, scanner se rozscanoval, nádhera.

Rozloučil jsem se a odfrčel nocí.. Poprvé jsem využil zánovní LED svítilnu na kole, kterou jsem koupil poté, co žárovková zklamala o půlnoci v hustém lese - nutno říct, že na plašení srnek LED blikání fungovalo skvěle. Dojel jsem domů právě včas, když začínal ten slíbený menší konec světa...

čtvrtek 10. července 2008

Antitrus nepochopen

Ranní poznámka: podle 2 čerstvých velkých zásahů na předním skle a jednom na zadním usuzuji, že můj chytře vymyšlený a kvalitně namontovaný antitrusový systém v přístřešku pro auto zůstal ptactvem naprosto nepochopen. Budu muset všechno vylejt a zaměřit se spíš na záklop...

Je ještě jedna možnost kromě té, že to nepochopili, ale na tu se raději snažím nemyslet... Co když to ti ptáci dělají schválně? Pozice dnešních zásahů jsou totiž mimo běžné posedové linie - jako by to teď zkoušeli v letu :-|

středa 9. července 2008

OpenUPSmart opraven

Tak jsem věnoval dva celé večery opravám programu OpenUPSmart, který umí řídit mou domácí Blackout Buster UPS. Používal jsem ho v Debianu už několik let, a vždycky mě štvalo, že každých pár sekund vysype na terminál nějaké ladicí hlášky o napětí a kmitočtu v elektrické síti, takže práce v konzoli byla prakticky nemožná. Ovšem nikdy jsem se nedonutil ho opravit - až teď, s přechodem na Ubuntu, jsem si řekl, že by bylo dobré to konečně vyřešit.

Když jsem se v programu po chvíli rozkoukal, nevěřil jsem vlastním očím, kolik chybiček tam jeho autor nasekal. Na to, že je to verze 1.0 a že na to už 4 roky nesáhl, je to opravdu žalostné. Připomnělo mi to, že člověk se musí pořád snažit psát co nejlepší kód, aby si v Open Source světě neutrhl ostudu. Tím ale autora nechci nijak hanit - pořád je lepší vydat program pod licencí GNU GPL, která umožní dalším lidem program opravit a vylepšit, než vydat jen binární balíček, anebo dokonce nedat nikomu nic a nechat si všechno jen sám pro sebe.

Nakonec mi ta oprava zabrala víc času, než jsem čekal, protože jsem nacházel další a další drobnosti. Chtělo by to celé přepsat, ale chybí síla a čas, tak to nechám jak to je - teď to funguje OK a to je dobře. Změny jsem poslal autorovi, ale nečekám, že jakkoliv zareaguje (je to už přecejen dlouho a nejspíš už sám má úplně jinou UPS), takže jsem je poslal jako patch i k tomu projektu na SourceForge.net. A zájemcům můžu poslat binární balíček pro Debian/Ubuntu.

Vosy II

Vosy jsou back. Vnikají dovnitř prakticky na stejném místě jako minule, jen asi o 30 cm níž - na rohu vaznice. Zjevně mají vevnitř něco rozdělaného a nechce se jim to stěhovat, tak hledaly nejkratší možnou cestu:



Detail pohodlného vstupního portálu:



V tomto případě nejde takříkajíc o to, kde nechal tesař díru, protože původně byla fasáda dotažená až těsně k trámu, jak dokazuje bílá linka na dřevě. To jen zaúřadoval zoubek času a věčně živé dřevo se během pár let zkroutilo trošku do vrtule, čímž vedle něj vznikla pohodlná díra přímo do útrob střechy. Nejsem tím vůbec nadšený - podobně se mi kroutí i většina krokví, takže můžu očekávat podobné portály - bohužel tam ale bez megažebříku nedosáhnu. Příště by to chtělo krov z trámů, které nemají tendence vrtulovatět...

Zaútočil jsem na rojící se vosy zbytkem spreje (povedlo se mi i dvakrát si pořádně nabrat padající smrtící postřik do očí, takže můžu potvrdit, že to pro hmyz není vůbec nic příjemného) a díru ihned ucpal přemírou akrylátu. A jak jsem byl v ráži, objel jsem všechna dosažitelná pero-drážková místa v podbití a nacpal tam akrylát taky, protože je mi jasné, že vosy se nebudou chtít jen tak vzdát a budou opět hledat nejkratší cestu k tomu zázraku, co budují vevnitř. Bude z tohoto nakonec seriál?

pondělí 7. července 2008

Virtuální benchmark

Pracovní povinnosti mě přivedly po 10 letech zpět k operačnímu systému Maličkájemná Okna, ale protože se Pravého systému nevzdám a na výpověď jsem to neviděl, rozhodl jsem se pro virtuální řešení ve stylu vlk se nažral a kozy zůstaly celé, nebo-li pro provoz Windows ve virtuálním stroji běžícím v Ubuntu.

Po katastrofických zimních zkušenostech s VMware Server 2.0beta (systém uvnitř se zpomaloval, až se nakonec zastavil) jsem šáhl rovnou po VirtualBoxu. Po celodenním záplatování XP jsem nakonec zjistil, že VirtualBox nenechá virtualizovaný systém využít celou sílu dual core Athlonu - pustí mu jen jedno jádro, což se mi zdálo málo, protože potřebuji maximální výkon kompilace i běhu aplikace a databáze. Tak jsem se sebezapřením šáhl po VMware Playeru a po marném pokusu zkonvertovat existující disk image z VirtualBoxu (modrá smrt okamžitě při bootu) jsem začal celou XP instalaci od píky. A jak jsem tak instaloval a instaloval, tak se mi to pořád zdálo strašně líné, grafika jak hlemýžď, překreslování všeho nesmírně pomalé. Abych vyloučil subjektivní pocity, vygoogloval jsem pěkný test 2D grafiky v Performance Test 6.1. A zde jsou výsledky:



































Test NameVMware Player 2.0.4VirtualBox 1.6.2
CPU - Integer Math105.073.7
CPU - Floating Point Math639.2356.3
CPU - Find Prime Numbers195.9177.9
CPU - SSE/3DNow!2290.41728.9
CPU - Compression3106.42191.7
CPU - Encryption22.317.3
CPU - Image Rotation497.2334.7
CPU - String Sorting1673.11361.4
Graphics 2D - Lines5.96.0
Graphics 2D - Rectangles32.310.4
Graphics 2D - Shapes1.75.4
Graphics 2D - Fonts and Text19.158.1
Graphics 2D - GUI37.8221.4
Memory - Allocate Small Block1087.41882.6
Memory - Read Cached659.21300.1
Memory - Read Uncached522.81152.5
Memory - Write571.11179.0
Memory - Large RAM46.8228.9
Disk - Sequential Read43.4150.4
Disk - Sequential Write14.178.3
Disk - Random Seek + RW6.1147.1
CPU Mark698.2516.9
2D Graphics Mark66.9131.5
Memory Mark213.5424.6
Disk Mark230.01359.1
PassMark Rating282.3506.2


V podstatě se dá říct, že zatímco VMware pro výpočty vskutku používá obě jádra a hrubý početní výkon je tak opravdu vyšší (700 vs 500 bodů v CPU Mark), tak grafiku má výrazně pomalejší (pěkně vidět v GUI - 38 vs 221 bodů). Pořád to bylo celkem fifty-fifty - oželel bych překreslování oken, pokud by to kompilovalo o polovinu rychleji - ale pak jsem uviděl testy paměti a disku a bylo rozhodnuto - vrátil jsem se zpět k jednojádrovému VirtualBoxu.

Vůbec nerozumím tomu, proč u paravirtualizace je tak výrazný propad výkonu v přístupu do paměti u VMware Playeru (2x pomalejší!), když oba nástroje to musí dělat v podstatě stejně. O rychlosti disku ani nemluvím... Teprve příští dny ale rozhodnou, jak se to vlastně bude chovat v reálném nasazení (Visual Studio, ASP.Net, IBM DB2, ...)

neděle 6. července 2008

Ubuntu Installfest

Už nejméně dva roky doporučuju všem svým známým a přátelům, aby si na počítače nainstalovali Ubuntu a postupně na něj přešli. Většinou dají na mou dobrou radu a pak se samozřejmě při jakýchkoliv problémech obracejí na mě - načež jsem je vždycky šokoval tím, že já Ubuntu neznám, protože ho nepoužívám - jsem věrný Debianu. Bylo to čím dál trapnější, takže jsem se rozhodl přejít na Ubuntu sám, abych se s tím systémem seznámil a byl tak schopen poradit a pomoci ostatním.

V pátek jsem instaloval Ubuntu na svůj nový stroj v práci (64bit, kvůli 4 GB RAM) a v sobotu/neděli jsem se o totéž pokoušel doma - jak na svém pracovním stroji, tak i na HTPC v obýváku. Sobota padla skoro celá na obývák - MythTV jsem sice nerozjel v daném čase ani s pomocí Mythbuntu (nějaké hloupé problémy s mysql-server-5.0, které jsem nakonec vyřešil mnoha odinstalacemi a reinstalacemi a ruční změnou root hesla pro mysql), ale za to jsem si užil pixel-perfect obrazu a znovu si připomněl, jak se dělá těch 1360x768 na LCD TV - o tom podrobněji ale až jindy. A nakonec jsem úspěšně shlédl i Transformers v HDTV a s DTS zvukem, sice přes Mplayer a nikoliv MythTV (0.21 ještě nemá nějakou klíčovou opravu v ffmpeg knihovnách pro korektní DTS passthrough), ale i tak to byl skvělý zážitek.

Desktop na pracovním stroji jsem zvládl poměrně rychle, přenesl jsem úspěšně i konfigurace Evolutionu, Pidginu a VPN, ale pak jsem zabředl do opravy nastavení DNS v PPTP VPN přes NetworkManager a úplně jsem se v tom na půl dne zasekal. V Debianu mi to funguje OK, ale v Ubuntu je všechno jinak (kupodivu, vždyť Network Manager i resolvconf je stejný, jsem si myslel), takže i když PPP po mé úpravě /etc/ppp/ip-up.d/0dns-up správně přidá "search " do /etc/resolv.conf, tak následně někdo (nejspíš NetworkManager) zahodí celý resolv.conf a přepíše to jiným podle sebe. A ještě nevím, odkud ho generuje a proč po svém, takže jsem to zatím nevyřešil. Napadá mě peprné slovo, ale nechám si ho na jindy...

Teď navečer jsem se pokusil v novém Ubuntu desktopu udělat pár nejzákladnějších věcí, ale všechny mě v podstatě vypekly: nejdřív se po připojení foťáku otevřely hned dva různé dialogy, jestli má načíst fotky a odkud (tuhle chybu jsem už před lety nahlásil), pak F-Spot sežral 100% CPU na stahování fotek z foťáku (to přece není normální) a nakonec, když jsem pak ty fotky přesunul do jiného adresáře a F-Spot znovu spustil, tak beznadějně vytuhl při pokusu o zobrazení metadat - hledal ty fotky na původním místě (asi má nějakou databázi, to jsem netušil) a když nenašel, tak zešedivěl a nešlo nic. Po zabití z něj zbyla dokonce zombie. No a pak jsem v Braseru zkusil vypálit pár MP3 do Audio CD a to vytuhlo už při načítání MP3 (několikrát, nakonec se to asi napopáté povedlo) a pak ještě odmítal pálit s nějakou podivnou chybou, kterou jsem nakonec taky nějak ukecal vytrvalýma pokusama znovu a znovu o totéž. Upřímně řečeno je to prakticky nepoužitelné. Nevrátím se znovu k Debianu? Zkusím ještě chvilku vydržet se zaťatým zubem...

P.S. swsusp mi v Debianu s kernelem 2.6.22 funguje skvěle, usínání na disk (s2disk, jinak známé asi jako Hibernace) je na 100% a probouzení stačí pohnout myší nebo ťuknout do kláves - pohoda jazz. V Ubuntu (kernel 2.6.24-19) hibernace nefunguje vůbec (vytuhne při ukládání, rozpadne se obraz), ale za to překvapivě perfektně funguje Suspend (asi s2ram v řeči swsusp, ale v Debianu mi to nefunguje). Má to jedinou vadu - neprobudí se na stisk klávesy nebo pohyb myši. No je tohle normální?