pátek 22. prosince 2017

Óda na 3D tiskárnu i3 MK2 po roce provozu

Když jsem si v říjnu 2016 konečně vybral 3D tiskárnu, sliboval jsem, že po určité době znovu napíšu, jak tiskárna funguje - jestli je tak spolehlivá, jak jsem při výběru požadoval. Dnes je to 13 měsíců od chvíle, kdy jsem originál Průša i3 MK2 sestavil, takže je nejvyšší čas trošku rekapitulovat.

SCAD program pro krabičku WiFi Teploměru
můj zatím nejsložitější design v OnShape



Především je potřeba říct, že tisknu mnohem méně, než bych sám chtěl, a to ze dvou důvodů: za prvé nemám čas vytvářet modely. Když už mě něco napadne, že bych vytiskl, tak je to potřeba nejdříve narýsovat v nějakém CADu, a to mi trvá dlouho. Přestože jsem se zlepšil v používání aplikace OpenSCAD, a také se nově naučil tak 20 % vlastností čistě webového CADu OnShape, což mi umožňuje tvořit relativně složité věci, pořád nejsem dost rychlý nebo nemám dost času vytvořit modely věcí, které potřebuji vytisknout.


návh krabičky pro laboratorní zdroj v OnShape

hotový laboratorní zdroj

Druhým důvodem je, že mám tiskárnu ve stejné místnosti, kde mám pracovní počítač. Přestože při tisku plast nesmrdí, tak mi vadí ty výpary, nebo jak nazvat ten roztavený plast ve vzduchu. Představuju si naturalisticky, jak se mi plíce zalepují nanočásticemi plastu hůř než kuřákovi dehtem, a tak z pracovny při tisku raději utíkám. No a protože mám pořád nějakou práci na počítači, tak zkrátka tiskárnu nepouštím ani když bych chtěl a měl co tisknout. Každá drobnost se totiž tiskne několik hodin a na takovou dobu obvykle bez počítače nevydržím.

část vzduchotechniky ke krbu

speciální pružný držák krabičky KM 22

Zde bych rád apeloval na všechny tiskaře chystající se stěhovat - pokud do bytu, tak volte zásadně byt s více pokoji, než kolik máte členů v rodině (tedy pro čtyřčlennou rodinu je nutný 5+1). Jedině tak zbyde pro tiskárnu jeden volný pokojíček, jaký si zaslouží. Pokud se chystáte stavět rodinný dům, rozhodně naplánujte jednu místnost jen pro tiskárnu. Není potřeba nic velkého, stačí dva metry čtvereční jak pro WC, zkrátka nějaký kamrlík, kam nikdo nemá potřebu chodit a kde je možné instalovat aktivní odvětrání přes zeď (trubka a ventilátor, co ty tiskové zplodiny vytáhne ven).

ruční ovladač systému pro havarijní zastavení přívodu vody v domě

Luskoun z Thingiverse.com - pohyblivý výtisk z jednoho kusu

I přes tato omezení jsem za posledních 400 dní tiskl celkem 9,5 dne (= 230 hodin) čistého času a vytiskl jsem více než 834 metrů tiskové struny (dle statistik tiskárny). A teď to nejdůležitější, kvůli čemu tento blog post píšu: po celou dobu tisk funguje přesně tak, jak jsem potřeboval, tedy naprosto bezúdržbově. Jen přijdu k tiskárně, strčím kartu s připraveným modelem v gcode, kliknu na tisk, utřu MK42 podložku papírovou kuchyňskou utěrkou namočenou v Okeně (pro tisk z PETG) nebo IPA (pro tisk z PLA) a je to. Už ani nekontroluju, jestli přilne první vrstva, rovnou odcházím z pracovny. Až se vrátím, je vše v pořádku vytištěno. Nikdy mi žádný tisk neselhal, nikdy se nic neodlepilo od MK42 podložky.

krabičky na čidla vlhkosti a vysoké teploty pro WiFi Teploměr

krabičky na čtyřportovou USB nabíječku (vlastní vynález)

Naopak, odlepování od MK42 podložky je jediná činnost, která není s i3 MK2 pohodová. Vyžaduje to velké úsilí a častokrát i násilí. PETG drží na PEI více než dobře. Nejsem zvíře, abych do výtisků mlátil z boku kladivem, jak někteří doporučují - většinou se uchyluji k podebrání rohu výtisku nabroušenou špachtlí, což bohužel trochu zdeformuje rožek výtisku. Zde je stále prostor pro zlepšení, které vlastně už nastalo v podobě magnetické podložky MK52 u Průša i3 MK3 - tu stačí jednoduše prohnout a výtisk by měl sám odskočit.

krabička na DC-DC UPS (bude brzy publikováno)

tiskl jsem krabičky na všechny Orange Pi počítače (tohle je One)

Dlužno dodat, že jsem za celou dobu nemusel na tiskárně nic měnit ani spravovat. Všechno funguje dobře od prvotního sestavení. Akorát jsem teď trošku olejem na šicí stroje a kola namazal pojezdové tyče, ale asi to bylo zbytečné, protože se nic nezměnilo (ani k lepšímu, ani k horšímu). No a samozřejmě průběžně aktualizuju firmware v tiskárně, který Průšův tým pořád vylepšuje.

spojky záclonových tyčí pro posuvný baldachýn nad terasou (bude publikováno)

krabička na míru pro WiFi Teploměr

Nezdůrazňoval jsem to dřív, ale pro jistotu to zmíním. Díky odladěným profilům v Průšově Slic3ru jsem nikdy nemusel s ničím laborovat, nic ladit nebo tunit. Hotový model ve formátu .STL nahraju do Slic3ru PE, kliknu Slice a Export gcode a je to. Tisk vždy funguje s výchozími parametry (aspoň při tisku z PLA a PETG). Tohle jsem považoval za samozřejmost, ale po rozhovoru s majiteli 3D tiskáren od jiných výrobců jsem pochopil, že to tak samozřejmé není - že někteří s laděním parametrů tisku tráví dost času. To s i3 MK2 dělat nemusím, a jsem za to moc rád.

tajný projekt s WiFi, LCD a Li-Ion baterií (pořád není dokončen)

speciální složitý držák VDSL modemu na zeď

Závěr je zřejmý: s tiskárnou i3 MK2 jsem velmi spokojen, jelikož funguje stejně spolehlivě jako jiné dílenské nářadí (třeba vrtačka). Prostě přijdu a používám, nemusím nic před tiskem spravovat či ladit. S Průšou už naštěstí neplatí můj starší výrok "3D tiskárna je jako domácí zvířátko - musíte se o něj starat, aby vám nezdechlo". Chybí mi akorát tak magnetická podložka z i3 MK3, protože výtisky z PETG (primárně už tisknu pouze z PETG) drží na PEI opravdu moc dobře. Jelikož se pro i3 MK2 dá magnetická podložka získat v rámci upgrade na MK2.5, vidím budoucnost 3D tisku zářnou :-)



P.S. aby ta chvála výše nevypadala jako placená reklama, tak mám dvě špatné zkušenosti s profilem FAST ve Slic3ru, který nastavuje výšku vrstvy 0,35 mm. Dvakrát jsem ho použil a dvakrát jsem se přitom spálil. V prvním případě mi ventilátor nafoukal infill do jakýchsi vlnek, které vyčnívaly nad výtisk a pak do nich brnkala tisková hlava a PINDA. To bylo zlé. Podruhé jsem použil FAST a vypadalo to, jako by výrobek chytil celulitidu. Tím jsem se definitivně naučil, že profil FAST je špatně. A pak mě zkušenější tiskaři naučili pravidlo, že výška vrstvy nemá být vyšší než 2/3 šířky trysky, což u 0,4mm trysky znamená, že 0,25mm vrstva je maximum.

vlevo nahoře je vidět zvlnění vrstvy, které vyčnívalo a brnkalo o hlavu

Plastová celulitida? Profil FAST raději nepoužívat...

P.P.S. ještě jeden problém jsem si dodatečně vybavil. To velké zvíře, co leží přes celou podložku nahoře, se narodilo mé tiskárně s problémem na páteři v dolní části zad. Mohlo za to nedostatečné a pouze jednostranné chlazení výtisku. Ventilátor u MK2 totiž fouká jen zepředu. Pomohlo by přídavné chlazení zezadu (stačí obyčejný ventilátor, který fouká na výtisk). U MK3 je to myslím také vyřešeno lepším vývodem chladicího ventilátoru kolem trysky ze tří stran.

čtvrtek 21. prosince 2017

Chytré sportovní hodinky DM58

Jistě jste mě už slyšeli plánovat si stavbu vlastních chytrých hodinek - nezapomínám to zmínit na žádné z mých přednášek o Internetu věcí, Arduinu či ESP WiFi čipech. Dokonce už mám úplně jasno v tom, z čeho a jak je postavím, jen se k tomu pořád nemůžu dostat kvůli jiným rozdělaným věcem. Tak jsem si zatím koupil jiné hodinky, abych si neodvykl nosit něco na ruce, než se konečně dostanu k té stavbě vlastních.

Mé požadavky na chytré hodinky jsou docela střídmé (v pořadí od nejdůležitějších): doba výdrže na jedno nabití, vodotěsnost, možnost programovat vlastní aplikace, upozornění na telefonáty a zprávy (SMS a instant messaging typu Telegram či Hangouts). Jiné věci mě u hodinek nezajímají. Jo a cena - cena musí být rozumná, ne jak za ojetý automobil.

Po předlouhém vybírání jsem zvolil sport tracker DM58, především proto, že sliboval až 25 dní funkčnosti na jedno nabití (7 dní při intenzivním využívání) a nabízel krytí IP67, takže perfektně vodotěsné. Navíc stály 720 Kč, což je za chytré hodinky rozumná cena.

Tyto hodinky mají velmi sportovní vlastnosti: kromě měření tepu (což dneska začíná být skoro standard) měří dokonce tlak (zapomněl jsem jak). Navíc počítají kroky, mají nějaký speciální běžecký mód, při kterém ještě navíc nějak využívají GPS v mobilu, umí upozornit na dlouhé nehybné sezení (to v kanceláři upotřebím!), kontrolují kvalitu spánku, umí aktivovat fotoaparát mobilu a zřejmě mají umět i najít doma ztracený mobil. Výborné je, že jsou velmi tenké a lehké, takže se dobře nosí.



Tolik reklamní řečičky a nyní tvrdá fakta: výdrž na jedno nabití 120mAh článku je kratší než 4 dny. Poprvé mě to překvapilo, ale říkal jsem si, že je to tím neustálým měřením tepu (každých 30 minut), takže jsem ho vypl, stejně jako měření tlaku. Hodinky stále vydrží jen 4 dny, i když je prakticky nepoužívám. Takže brutální zklamání. Navíc indikátor zbývající kapacity lže: je čtyřdílkový, ale už u dvou dílků se může kdykoliv stát, že hodinky prostě zhasnou a konec.

Dále: hodinky fungují díky velké čínské aplikaci v mobilu, která chce práva úplně na všechno. Původně jsem jí to zakázal, ale pak jsem postupně rezignoval a povoloval další a další práva. Snad jen mikrofon jsem jí nedovolil, protože jsem opravdu nepochopil, proč hodinky přes aplikaci v mobilu mají potřebu mě odposlouchávat. Tato aplikace je mimořádně zaměřená na sledování sportovních výkonů, které ale moc neprovádím, takže její grafy aktivit a podobné fíčury nevyužívám.

V aplikaci se též dá nastavit reakce hodinek při zvonění telefonu a při přijetí zprávy. Dobrá zpráva je, že aplikace podporuje asi 20 nejznámějších komunikátorů (Facebook Messenger atd.). Špatná zpráva je, že nepodporuje ani Hangouts, ani Telegram, takže jsem opět utřel.

Mizerné je, že z telefonátu i zprávy se přenáší do hodinek jen pár znaků - snad 8? Takže když vám někdo volá, tak na displeji hodinek vidíte jen část jeho jména. A když napíše SMS, tak si přečtete jen pozdrav - pro text zprávy pak musíte stejně do mobilu. Hlavně, že 64x64 bodový displej v tu chvíli pokrýva z 60 % animace obálky, jakože přichází zpráva. Raději bych tam viděl ten text zprávy!

Zdaleka nejhorší však je, že Bluetooth spojení mezi aplikací v mobilu a hodinkami se neustále rozpojuje. Nevypozoroval jsem, jestli to nastává jen pokud jsou od sebe hodinky a mobil dále než tři metry (??? mělo to fungovat aspoň na 20 metrů, jinak nemá smysl funkce hledání ztraceného mobilu), nebo jestli se to prostě stane i časem, přestože jsou celou dobu u sebe. Spadlé spojení se nikdy samo neobnoví, takže upozornění na hovory a zprávy se tímto stává zcela nespolehlivým a k ničemu.

Co dál? Určitě je srandovní pozorovat mě, jak zkouším aktivovat displej hodinek pohybem ruky. Ony totiž ty hodinky neustále zhasínají displej, asi aby šetřily energii. Takže když se podíváte na zápěstí, je tam tma. Můžete v tu chvíli vzít druhou ruku a sáhnout na displej - tím se probudí, ale co když v tu chvíli nemáte po ruce volnou ruku? Naštěstí mají hodinky nastavení, ve kterém se displej rozsvítí pouhým správným pohybem ruky. Ani po měsíci cvičení jsem ale ten správný pohyb nenacvičil!

Takže když jdu například po schodech, tak mi hodinky na ruce držící se zábradlí blikají jak cirkus, ale jakmile se potřebuji podívat, tak desetkrát zvedám ruku, zase ji spouštím, různě s ní točím, trhám, škubu, třepu a nakonec rezignovaně použiju druhou ruku (pokud je volná), anebo nově i nos. Ano, nosem ťuknu do displeje a vidím...

Další zábavná historka se pojí se sledováním kvality spánku. První noc jsem nechal hodinky ležet na stole, protože nejsem zvyklý spávat s něčím na ruce. Ráno mi graf kvality spánku ukazoval, že mezi druhou a třetí ranní jsem měl velmi lehký spánek, zatímco zbytek noci byl OK. No, na to, že ležely celou noc nehybně na stole, je to zvláštní výsledek. Druhou noc jsem se překonal a zkusil spát s hodinkami na ruce. Byl to nezvyk, takže jsem se celou noc budil, pořád jsem se otáčel v posteli, házel sebou neklidně, no říkal jsem si, že to bude hrozný graf. Ráno jsem nedočkavě běžel k mobilu podívat se, jak to dopadlo - ovšem aplikace mi tvrdí, že jsem vůbec neusnul. Takže taky fail.

Co ještě zbývá? Upozornění na dlouhé nehybné sezení - ano, dvakrát za měsíc mě to skutečně upozornilo. To je málo, mělo by mě to trknout tak 8x denně. Ale dobré aspoň něco...

Tyto hodinky mají uvnitř čip Nordic NRF51822, což je nějaký ARM, a k němu 32 kB RAM a 256 kB Flash paměti. Ideální by bylo nabourat se do něj a naprogramovat si vlastní systém, který by dělal jen to, co chci. Hodinky umožňují OTA update přes onu čínskou aplikaci, ale jinak není o firmware nic víc známo. Roger Clark se o něco pokouší tady:
http://www.rogerclark.net/nrf51822-based-fitness-trackers/

Dalších pár technických odkazů k možné úpravě systému v hodinkách:
https://github.com/rogerclarkmelbourne/Arduino_nrf51822/tree/master/RBL_nRF51822/libraries/Smartwatch_Examples
https://github.com/rogerclarkmelbourne/Arduino_nrf51822
https://github.com/topics/nrf51822?o=desc&s=forks
https://hackaday.io/project/4510-open-source-sportsmart-watch

Zatím není nic hotového, není znám formát OTA update, není známo vnitřní HW zapojení displeje a dalších periferií, takže tomu moc šancí nedávám. Sám to zkoumat nemám čas.

Závěrem bych řekl, že je to kruté zklamání a nepoužitelný bazmek, především kvůli neustálému rozpojování Bluetooth spojení a nutnosti ručního znovupřipojení. Nevím, jestli tohle není částečně vinou systému Android 7, který zabíjí všechny aplikace, co se snaží něco dělat, ale pokud se to nevyřeší, jsou to zkrátka jen vodotěsné hodinky, nic víc.

Moje touha postavit si vlastní hodinky tak koupí těchto nijak neutrpěla - naopak jsem dostal další impuls co nejdříve se ke stavbě dostat a postavit si něco normálně fungujícího. Přitom mi v hlavě hlodá otázka, dokázal-li bych vykuchat vnitřnosti těchto hodinek a umístit tam vlastní, protože ten magnetický konektor pro nabíjení a vodotěsnost by se mi u mých vlastních hodinek velmi hodily.