sobota 23. března 2019

Průša i3 MK3 po roce - smrt a upgrade na MK3S

V těchto dnech je to přesně rok, co mám doma 3D tiskárnu Průša i3 MK3 (po předchozích RepRap Air ze dřeva a originální Průša i3 MK2). Po úvodních problémech způsobených jen a pouze vadným filamentem (sice od Průši, ale fakticky z Plasty Mladeč, kde tehdy globální dodavatel poslal várku PET granulí s jinou tavnou teplotou a všechno se tím podělalo) jsem se s MK3 spřátelil a teď po roce jsem s ní byl tak spokojen, že jsem se rozhodl napsat pochvalný blog post. Měl začínat těmito slovy:

Průša i3 MK3 po roce - perfektní a spolehlivý pracant

Bohužel, jak se mi stává naprosto pravidelně, nejsilnější zákon Vesmíru (tzv. Zákon schválnosti) tvrdě zakročil, a tak dneska píšu blog post s úplně jiným názvem. I když ono to vlastně celé bylo ještě o stupeň složitější a tím i horší.

Celý příběh je, že koncem února 2019, tedy nějaký rok a půl po vydání verze MK3, se Prusa Research rozhodli vydat novou verzi 3D tiskárny nazvanou MK3S. Hlavní (jediné?) změny jsou na extruderu, který je kompletně předělaný pro jednodušší servis, a především je tu úplně jiný senzor filamentu. Od původně božího laserového, který měl detekovat nejen chybějící, ale i zaseklý filament, nakonec po hrozných zkušenostech zákazníků ustoupili k obyčejnému mechanickému detektoru přítomnosti filamentu (nikoliv detektoru zaseknutí filamentu - tuto super schopnost myslím MK3S oproti MK3 nemá).

Pravda je, že i mně ten laserový detektor párkrát selhal u bílého filamentu, takže by mi nevadilo přejít na spolehlivější. Další dobrou změnou, která ale přišla už asi před půl rokem, je výkonnější chlazení díky naklonění ventilátoru o 45 °. To bych také přivítal, ale nechtělo se mi to před půl rokem řešit, protože extruder je ta zdaleka nejsložitější věc na celé tiskárně - rozdělat a složit ho trvá nejméně 6 hodin. Tiskárna mi tiskla opravdu dobře a jak se říká "když něco funguje, tak na to nesahej!", takže jsem to nechával být.

Když teď ale přišla možnost kompletního upgrade na MK3S, tak jsem si říkal, že bych už do toho šel. Ostatně reklamní kampaň opět a znovu slibovala vyšší rychlost tisku (podobně jako při vydání MK3, kde to ale bohužel byla lež - MK3 tiskne pomaleji než MK2, to jsem jim tehdy skočil na špek). Rychlost tisku je důležitý faktor, funkční detektor filamentu je vhodný (jinak jsem ho u tisku bílých věcí musel vypínat), a navíc to lepší chlazení - tak teda dobře, upgrade na MK3S jsem si objednal.

Upgrade na MK3S ovšem vyžaduje asi 10 nových plastových dílů, které si člověk v duchu RepRap vytiskne doma sám ještě předtím, než tiskárnu rozdělá. Firma mu na to dokonce pošle 300 gramů svého nového krásného černého PETG Prusamentu, tedy podomácku vyráběného filamentu. Ten jsem chtěl už asi rok vyzkoušet, protože mi na osobní návštěvě sám pan Josef Průša říkal, že jejich PETG bude lepší než PETG jiných výrobců díky tajné příměsi, takže to byla další zabitá moucha jednou ranou (nemusel jsem ho kupovat a přesto jsem ho mohl zkusit, jak tiskne).

Co se ale nestalo: upgrade na MK3S odesílají mnoho týdnů po objednání (a zaplacení), a tak než jsem se dočkal balíčku, jednoho krásného dne (17. března), zcela neočekávaně, mi umřela tiskárna!! Prostě jsem zahájil tisk jako každý jiný, ale při úvodním očichávání devíti kontrolních bodů tiskárna naráz u třetího zahlásila "bod nenalezen". Že se poté zbláznil firmware tiskárny, ta vyjela extruderem nahoru a mlátila jím tam o dorazy tak dlouho, že se málem celá rozbila, je už jen taková "třešnička na dortu". Naštěstí jsem u toho by a vypl jsem ji.

Pak jsem to začal celé studovat a analyzovat, což zabralo nejméně dva plné dny tápání, hledání, studování ve fórech, ptaní se známých i neznámých atd. Samozřejmě jsem napsal i do firmy Průša, vždyť tiskárna je v záruce, ovšem na emaily tam odpovídají nejdřív třetí den, což bylo na mě moc dlouho - tiskárnu potřebuju denně, tisknu teď pořád něco. Problém byl celou dobu v "Kalibraci XYZ", kdy levý přední kontrolní bod sonda PINDA spolehlivě našla, ale pravý přední bod už neviděla. Detaily i s videem jsem napsal na můj profil na Nerdice, kam jsem se nedávno s krátkými denními zprávami přestěhoval z umírajícího Google Plus, takže vás tu tím nebudu unavovat.

Nakonec to bylo skutečně pokaženým senzorem PINDA, kdy v jeho kablíku (který nejde odpojit a vyměnit) se ze čtyř drátečků nalomil jeden tak nešikovně, že při pohybu sondy po ose X po většinu rozsahu fungoval, ale v pravé krajní poloze ne - tam hlásil, že PINDA vidí kontrolní body všude. Což firmware vyhodnotil, jako že pravý kontrolní bod někam zmizel a přes tuto fázi nebylo možné pokračovat, takže nešlo ani tisknout.

extruder zezadu - ve svazku ohnutých drátů dojde opakovanými pohyby k nalomení
Tudíž jsem se s dodavatelem domluvil na dodání nové sondy PINDA a podařilo se mi jej přesvědčit, že by se hodilo poslat mi zároveň i dlouho zaplacený upgrade na MK3S, ať nemusím ten hrozný extruder rozdělávat dvakrát - jednou kvůli výměně sondy a podruhé kvůli upgrade. Za dva dny jsem měl doma balíček a mohl jsem začít řešit nový problém:

Jak/kde vytisknout plastové díly na upgrade tiskárny, když tiskárna nefunguje?

Naštěstí jsem před 14 měsíci prodal předchozí tiskárnu i3 MK2 tak blízko, že jsem na ní mohl teď v nouzi potřebné díly vytisknout. Jak rád jsem ji znovu viděl! Pořád pracuje jako ďas, nezná únavu, šlape výborně. Akorát jsem už zapomněl, jaké peklo to je, když PETG díly nejdou z PEI podložky odtrhnout. Zlatá MK3 s pružným ocelovým plátem, který stačí prohnout! U MK2 jsem opět špachtlí akorát ničil rohy výtisků a drtil PEI podložku. Nakonec se to všechno jaksi povedlo utrhnout a tady to je:


Pak už jen stačilo sehnat 6 hodin času a pustit se do upgrade extruderu z MK3 na MK3S. Ten proběhl bez větších komplikací, návod je opět detailní a prakticky bez chyb. Po zapnutí a úvodní kalibraci mě tiskárna přivítala nejlepší možnou zprávou:


Kontrolní výtisk speciálního testu zkoušejícího 20 různých věcí (nalezeno zde: https://www.thingiverse.com/thing:1363023) dopadl myslím výborně:



Závěr? Pro úspěšné provozování 3D tisku je potřeba mít po ruce ne jednu, ale nejméně dvě tiskárny. Když jedna zapadne do bažiny problémů, druhá jí může podat pomocnou ruku strunu a vytisknout jí medicínu. Paradoxně tu nejnovější MK3 tiskárnu musel tahat z bryndy starší, spolehlivější model MK2. Tak snad jsem si vybral smůlu aspoň na tři roky dopředu a budu teď tisknout denně bez problémů, protože moje elektro výtvory jsou bez krabiček z 3D tiskárny úplně namydlené :-)

pátek 1. února 2019

Seeed Studio Fusion plošné spoje

V článku chci předvést, jak jednoduché je nechat si vyrobit krásné plošné spoje. Už jsem tu na blogu párkrát popisoval, jak to jde v Česku, v Číně a v USA, ale dneska se zaměřím přímo na jednoho známého výrobce, který má web nazvaný Seeed Studio Bazaar.

Na webu běží jednak e-shop, a pak také služby sdružené pod hlavičkou "Fusion PCB/PCBA". Zvládají plošné spoje od návrhu až po osazení, ale to si všecko rád udělám sám - stačí mi jen vyrobit ty desky, takže jdu přímo na Fusion PCB/PCBA.


Na této vstupní stránce je potřeba se nejdřív přihlásit, vpravo nahoře klikem na "Sign In". Samozřejmě když ještě nemám účet, tak si ho musím založit. Není to problém, nabízejí i zrychlené přihlašování přes Facebook (které jsem nikdy nezkoušel).

Pak už stačí kliknout na "Add Gerber Files" a nahrát tam třeba ZIP archív s vyexportovanými soubory z návrhového programu v Gerber formátu. Když nevím, jak je správně vygenerovat, můžu kliknout na nápovědu "How to generate Gerber files". Na stránkách mají podrobný popis pro osm nejznámějších programů pro návrh plošných spojů, což je super.

Horší je, že v tom návodu mají chyby. Konkrétně pro můj oblíbený KiCad na fotce obrazovky ukazují, že má člověk zatrhnout pozice otvorů v milimetrech, ale to by dopadl! Musí to být v palcích, jinak je zle. Naštěstí je to vidět v náhledu, který se po načtení ZIP archívu s Gerber soubory ukáže.



Ten náhled (dostupný po kliku na "Gerber Viewer") je mimořádně důležitý. Umí zobrazit výsledný vzhled, obě strany, každou vrstvu klidně zvlášť. Je zásadně potřeba zkontrolovat, že Seeed Studio Fusion tu desku vidí stejně, jako to člověk nakreslil v návrhovém programu. Mělo by to sedět, ale např. v mém případě Seeed Studio Fusion nikdy nerozpozná skutečně rozměry plošného spoje správně - na obrázku výše vidíte, že hádá rozměry 135 x 130 mm, což je jednak špatně a hlavně bych se kvůli tomu nedoplatil. Proto jsem vedle vyplnil skutečně rozměry desky, které jsou 99 x 98 mm.

Rozměry desky totiž přímo ovlivňují výslednou cenu a to velmi zajímavým způsobem: pokud jsou menší než 100 x 100 mm, tak výsledek stojí $4.90 (tedy zhruba 110 Kč), ale jakmile překročíme byť jen jeden z těchto dvou rozměrů, cena naskočí třeba na pětinásobek. Takže je dobré se vejít do těch 10 x 10cm, pak je to velmi levné.


V dalších krocích níže si postupně vybereme počet vyrobených desek - tu je velmi zajímavé, že 5 nebo 10 desek stojí pořád stejných $4.90, teprve při vyšších počtech hotových desek se cena začne zvyšovat. Ostatní parametry (např. tloušťka desky, tloušťka mědi, minimální otvory, mezery atd.)  nechávám výchozí. Super je, že u Seeed Studio Fusion je změna barvy desky bez příplatku, takže jsem si dovolil místo klasických zelených objednat modré.

V pravém sloupci je neustále vidět souhrn případné objednávky včetně výsledné ceny (bez poštovného). Takže člověk si může pohrát s parametry desky a vždy vidí, jak která změna ovlivňuje cenu. Dokud neklikne v pravém sloupci na "Add to Cart" (vložit do košíku), nic se neděje.

Do košíku se dá postupně vložit i několik různých desek. Pokud se člověk chystá zaplatit rychlejší a dražší poštovní společnost, je lepší ji vytížit objednávkou více desek. Pokud naopak člověk chce použít levnou poštu, tak ta se počítá podle hmotnosti výsledné zásilky, takže je levnější objednat si méně desek, nebo je udělat co nejmenší.


Až je v košíku všechno, co tam má být - dá se ověřit klikem vpravo nahoře na ikonu košíku, tak pak stačí kliknout na "GO TO CHECKOUT". Na další stránce je ještě jednou přehled všeho, co objednávám/kupuju:


Po kliku na "CHECKOUT SECURELY" se na další stránce zadává doručovací adresa:

No a na další stránce ("2. Shipping method") to začne být zajímavé:

Normálně by člověk zvolil nejlevnější dopravu pomocí Singapore Post, aby cena dopravy nebyla násobně vyšší než cena samotných desek. Ovšem doručení by trvalo tak tři týdny. Jelikož jsem si naobjednával víc desek, tak cena Singapore Post poštovného vyskočila kvůli hmotnosti výsledného balíčku z běžných cca 8 dolarů až na $18.31 - a to už se vyplatí raději zvolit DHL za $23.66, ale s doručením téměř do druhého dne!

Na další stránce se vybere, čím se zaplatí. Osobně platím PayPalem, takže nic s platební kartou neřeším:


Po kliku na "Continue to Payment", přesměrování na PayPal bránu a zaplacení tam se načte poslední stránka Seeed Studio Fusion služby:


No a pak začnou chodit informační maily. Konkrétně u mě to časově probíhalo takto:

  • objednávku jsem zadal 22. ledna v 12:41
  • maily o začátku výroby desek přišly 23. ledna v 10:52 (první dvě desky) a v 19:41 (druhé)
  • 29. ledna v 7:14 přišel mail od Seeed Studia o odeslání hotové zakázky
  • 29. ledna v 6:55 přišel mail od DHL "Vaše zásilka je na cestě" (start z Hong Kongu)
  • 31. ledna v 7:28 přišel mail od DHL "Doručení proběhne dnes"
A fakt, 31. ledna kolem 13:30 přijelo auto z Ostravy a přivezlo mi velký a těžký balík. Tedy od nahrání Gerber souborů na web po třímání hotových desek v ruce uběhlo pouhých 9 dní.

Všechno jsem nafotil:



Pečlivě vakuově zabalené v bublinkové fólii. A po rozbalení takováto nádhera:

WiFi Teploměr

bezdrátové čidlo na CR2032 baterii

bezdrátové čidlo na dvě AAA baterie

Desky vypadají prostě dobře. Ořez, cestičky, otvory, prokovy, frézované díry, velké vrtané díry, nepájivá maska, popisy - zkrátka všechno jak má být. Akorát mám v pracovně tmu, tak to neumím vyfotit slušně - s bleskem se to leskne, bez blesku je to tmavé.

Nelze si nevšimnout, že využívám základního rozměru 10x10 cm na maximum. Desky potřebuju menší, ale naskládám je vedle sebe a naznačím, kde je potřebuji naříznout - a Seeed Studio to všechno udělá a já pak jednu desku rozlámu v ruce klidně na 12 malých destiček. Tomuto se říká panelizování, psal jsem tu na blogu návod jak na to, a co jsem se to naučil, používám to neustále.

Mimochodem, ty panelizační řezy naznačuju čárami ve vrstvě pro ořez obvodu desky, a to nejspíš zmate algoritmus na výpočet skutečných rozměrů desky. Proto jsem je musel zadávat ručně. Je pravděpodobné, že kdo tam ty čáry navíc nemá, tak mu to výsledné rozměry uhádne správně.

Tož tak je to s výrobou plošných spojů u Seeed Studio Fusion. Používám je na střídačku už aspoň čtyři roky a zatím nikdy nezklamali. Doufám, že kvalitu a cenu udrží i nadále.

pondělí 7. ledna 2019

Konec Google+, stěhuji se na síť Friendica

Tento článek může být dlouhý, což nikdo nemá chuť dočíst až do konce, proto uvedu nejdůležitější věc hned sem nahoru:

Kdo si zvykl chodit číst mé denní nápady, úvahy, postřehy a dotazy na https://plus.google.com/+PetrStehlík, tak tam už bohužel nejsem. Prosím zapište si novou adresu:

https://nerdica.net/profile/joy

Tento odkaz je moje veřejně přístupná (bez nutnosti přihlašování) profilová stránka na serveru otevřené sociální sítě Friendica, a zároveň je to i Atom feed do vaší RSS čtečky.

Proč stěhování, proč na Friendicu?


Vysvětlení, proč už nejsem na Google+, je tady:
https://plus.google.com/+PetrStehl%C3%ADk/posts/G1oSQWvHhTH

Proč jsem se přestěhoval na Friendicu a jak jsem to udělal je napsáno tady:
https://plus.google.com/+PetrStehl%C3%ADk/posts/ChjAdGD1z8V
a
https://plus.google.com/+PetrStehl%C3%ADk/posts/buMVVJCKCMr

Co je Friendica, jestli tam chcete taky být, jak mě číst když tam být nechcete a jak Friendicu "používat", pokud ji chcete zkusit, budu postupně dopisovat níže.

Co je/bylo Google+


Všechny výše zmíněné odkazy na doménu plus.google.com nejspíš přestanou už za tři měsíce fungovat. Proč? Google nám dává samé dobré věci, ale ty nejlepší vždy po určité době (až si na ně zvykneme), nám zase sebere a zničí. Letos přišla řada na Google+, což je tuším třetí pokus Google o sociální síť - vypínat ji bude už v březnu 2019. Nastěhoval jsem se na ni v roce 2012, psal tam téměř denně co mě napadlo, zaujalo nebo s čím potřebuju poradit. V nejlepších dobách jsem tam měl přes 800 sledujících lidí, se kterými jsme prodiskutovali tisíce věcí. Dále jsem tam navštěvoval mnohé komunity, např. o elektrotechnice, bastlení, Arduinu, kryptoměnách a další. Bohužel, všechno jednou končí a tak jak se říká Na Tři krále o krok dále, přesunul jsem se se svým "mikroblogováním" na novou platformu.

Co je Friendica?


Je to federovaná síť mnoha serverů, je to i software, který na těch serverech běží. Je to něco vzdáleně podobného třeba nechvalně známému Facebooku (hodně vzdáleně) - taky se tam píší příspěvky, komentáře, jsou tam lajky a nelajky, smajlíky a obrázky. Ale na rozdíl od Facebooku tam nejsou reklamy, nikdo netěží soukromé informace, nikdo nespamuje a nikdo nefiltruje, co můžu a co nemůžu vidět. Podle mého průzkumu je to nejpodobnější tomu, na co jsem byl zvyklý na Google+. Zároveň je to otevřená síť i platforma, takže mě můžou sledovat a komentovat i lidé z jiných sítí typu diaspora, Mastodon, Pleroma, Hubzilla a další, které jsou všechny dohromady propojené v jeden velký vesmír - Fediverse.

Co tento blog?


Tento můj blog nijak neopouštím, stále zde budu uveřejňovat delší články, recenze, návody a popisy mých vynálezů. Friendicu (a dříve Google+) používám denně na zaznamenání různých nápadů či postřehů, které nevydají na samostatný článek, nebo které ještě nemám připravené či dotažené do konce, či co bych nejraději rychle prodiskutoval se stejně zaměřenými lidmi dřív, než to budu "prezentovat veřejnosti" tady na blogu :-) Rozdíl je v tom, že zápisky na soc. síti jsou pomíjivé, to, co je tu na blogu, by mělo mít trvalejší podobu a tedy i lepší formu.


Jak mě sledovat na Friendice?


Pro lidi, kteří nemají nic a nic mít nechtějí, stačí navštěvovat stránku https://nerdica.net/profile/joy.

Lidé s RSS čtečkou, kteří jsou na ni zvyklí a nechtějí nic jiného, si mohou přidat následující feedy:
Lidé, kteří mají účet na kterémkoliv ze serverů ve Fediverse (Mastodon atd.) si mě tam mohou přidat mezi sledované pomocí odkazu https://nerdica.net/profile/joy.

No a ti odvážlivci, kteří by se chtěli ponořit do báječného sociálního světa bez reklam a ukradených osobních dat, kde na vás číhají chyby a nedodělky svobodného software, který tyto platformy pohání, si mohou vytvořit účet na kterémkoliv serveru se jim zamane. Jejich seznamy jsem uváděl v mých Google+ příspěvcích výše.

Po vytvoření účtu nebudete mít "žádné přátele", ale když si pro začátek přidáte třeba mě, opět pomocí již známého odkazu https://nerdica.net/profile/joy, tak v seznamu mých kontaktů uvidíte další zajímavé týpky (a možná časem i týpkyně? :-), které můžete začít sledovat a tak být brzy až zahlceni spoustou informací ze světa vědy a techniky :-))

Jak používat Friendicu?


Toto bude vyžadovat ještě víc textu a možná i obrázků, tak na to budu muset napsat nový blog post, se obávám. Tak snad brzy...

středa 2. ledna 2019

Bilancování

Většina lidí bilancuje poslední den roku, ale včera jsem neměl čas, protože jsem něco programoval, tak napíšu bilanci dneska, na Nový rok večer. Bude však o to delší a snad i zábavnější :-)

Rok 2018 byl pro mě spíš takovým pokračováním roku 2017, který byl na události mnohem nabitější. A co teprve rok 2016 nebo dokonce 2015? Každý byl docela úžasný. Mám-li ale své současné bastlení popsat chronologicky, musím zřejmě začít ještě o kousek dřív...

2014


V roce 2014 jsem už naplno dělal s Arduiny, ale brzy měl až po krk vrabčích hnízd v breadboardech a chtěl jsem začít pájet hotové výrobky. Na to jsem ale potřeboval nové místo - pájecí stůl, a tak jsem si ho v červenci pořídil:

V září 2014 jsem pak na podomácku děsivě vyleptaném plošném spoji postavil první prototyp PARCP-USB.


O měsíc později jsem už osazoval profi plošné spoje (první z Číny), a dnes má PARCP-USB doma nejeden Atarista.


V prosinci 2014 jsem postavil předchůdce WiFi Teploměru, tenkrát ještě s Ethernetovým rozhraním. Už tehdy jsem měl doménu teploty.eu (později jsem přešel na teploty.info) a začal pracovat na ukládání naměřených hodnot a grafech teplot.


2015


V únoru 2015 jsem kamarádovi postavil chytrý dům - ovládání světel a žaluzií přes tablet, všechno po OneWire sběrnici. Tu jsem měl v té době už mimořádně oblíbenou.


V květnu 2015 jsem vytvořil USB adaptér pro původní 8bitové joysticky, pro dokonalý retro zážitek při hraní Atari her nejen na mém Atari800 emulátoru.


V červenci 2015 jsem postavil něco jako USB voltampérmetr s Arduinem a displejem (měl jsem pak o něm na OpenAltu přednášku).


V září 2015 pak vznikl na detailní zakázku první (spíš nultý :) kus WiFi Teploměru, což v budoucnu nečekaně ovlivní můj život, priority, volný čas a podobně.


Poté jsem si koupil první trochu "profi" vybavení na můj pájecí stůl - digitální multimetr (starý z dětských let už dosluhoval) a krásný 4kanálový 100MHz osciloskop, který skoro nepoužívám, ale když už ho někdy potřebuju, je vskutku nenahraditelný.


V listopadu 2015 jsem pro jednu nejmenovanou firmu vytvořil "informační systém" z kombinace Raspberry Pi a velké LCD TV. Mají to nasazeno ve výrobě a funguje to spolehlivě už tři roky (klepu na dřevo).


Zajímavostí je obrovský panel o FullHD rozlišení složený ze čtyř velkých TV, na který se promítá obraz (čtvrtina obrazu automaticky na každou televizi). Celková úhlopříčka skoro 3 metry.


2016


V lednu 2016 jsem začal stavět "digitální vodoměr" (optický odečítač hodnoty z klasického vodoměru s točícími se kolečky), samozřejmě s pomocí Arduina.


V březnu 2016 jsem na InstallFestu osobně potkal jednoho ze jmenovců, který mi zabral doménu petrstehlik.cz :-) Stehlík, nebo dokonce Petr Stehlík, se dnes ostatně jmenuje prakticky každý programátor, grafik nebo bastlíř. Je to těžké :-)


Zároveň jsem řešil umírající zapalování plynového kotle. Nejdřív mě asi půl roku zachraňovalo resetítko postavené z Arduina, ale nakonec jsem vyměkl a koupil novou zapalovací elektroniku.


2. dubna 2016 jsem byl na významné události: schůzce Zlínského Atari klubu po 30 letech (dávám to sem pro pobavení, vypadá to jako skoro klub důchodců - a prakticky je! :-)


V květnu 2016 jsem postavil první sériový kus WiFi Teploměru, protože jsem si říkal, že je škoda zahodit tu práci a zkušenosti, které jsem nabral při stavbě prvního prototypu podle zadání Kamila Z. Od té doby jsem vytvořil nejméně 15 revizí plošného spoje, přešel z kupovaných ručně vrtaných na přesné 3D tištěné krabičky, vymyslel mnoho nových čidel, párkrát přepsal firmware - zkrátka mě baví pořád to vylepšovat.


Bohužel se ale v té době začal o slovo hlásit dům, že chce po 16 letech nějakou tu údržbu. Nejdřív v červenci 2016 rekonstrukce koupelny:


Přitom se ukázalo, že špatně propojený odpad od umyvadla nechával roky téct odpadní vodu do základů dřevěného domu. To bylo hned starostí s hnilobou nosných trámů, vyháněním mravenců z konstrukce domu, sháněním specializované vysoušecí firmy, půlroční boj s pojišťovnou a podobné radosti.


Koncem října jsem postavil nádherné police ve sklepě, které byly určeny pro nedočkavě očekávanou, dlouho složitě vybíranou novou 3D tiskárnu. Bohužel volné místo bylo okamžitě zaskládáno nesouvisejícími věcmi, takže tiskárna ve sklepě nikdy nebyla, smrdí mi v pracovně :-)


V listopadu 2016 přijela první tiskárna Průša i3 MK2. Od té doby mé elektronické výrobky mají konečně nějakou rozumnou podobu. Co posledních 30 let vypadalo vždycky jako vrabčí hnízdo, má nyní krásnou krabičku. A co věcí v domácnosti umí 3D tisk vyrobit či opravit! 3D tiskárna patří do povinné výbavy každého bastlíře...


2017


V lednu 2017, ve velkých mrazech, padlo roky odkládané rozhodnutí vyměnit plastová okna za nějaká s nepromrzajícími rámy (ano, vevnitř v místnosti opravdu naměřím mínus pět stupňů Celsia na rámu okna).


Začátkem února 2017 jsem si koupil v českém obchodě z Polska čínskou pájecí stanici, která má horký vzduch i páječku. Horký vzduch mi od té doby mnohokrát pomohl odpájet či zapájet mikrokontroléry, zatímco páječku jsem na naléhání přátel z G+ začal používat až teprve v srpnu 2018 (a dobré!)


V únoru 2017 mi taky praskl plastový filtr na přívodu vody do domu a proud vody o tlaku 6 atmosfér mi za tři hodiny kompletně vyplavil sklepy a zničil spoustu věcí za mnoho a mnoho peněz.


Následné vysoušení odbornou firmou mi pak dodatečně zničilo ještě i podlahy (popraskaly potěry). Celkové škody v ceně nové Škody...


Na základě tohoto nesmírně silného zážitku (to fakt nechcete zažít podruhé) jsem hned v březnu dokončil optické odečítání průtoku vody a hlavně jsem na vstupu vody do domu přidal Arduinem ovládaný ventil, který při nadměrném či dlouhodobém průtoku vody všechno zastaví. Výsledné řešení jsem později prezentoval na OpenAltu.


V březnu 2017 jsem pro jednoho člověka dokončil na zakázku vyvíjenou USB nabíječku ze střídavého 24V napětí určenou do chatiček v jakémsi rekreačním areálu. Bohužel, nikdy si hotové zařízení neodebral, takže několikaměsíční vývoj se nezaplatil.


Též jsem v té době zkoumal, šlo-li by k běžnému čidlu kouře (požáru) připojit nějakou vysílačku a zapojit ji na internet, abych o případném vzniku požáru věděl, i když nejsem doma. Když jsem to konečně vyzkoumal, čidlo umřelo (asi sešlo věkem, po 10 letech odcházejí všechny).


V květnu 2017 jsem po mnoha letech bezdrátového internetu přešel zpět na DSL, tentokrát už VDSL2. S tím se pojilo mnoho velmi silných zážitků, které by vydaly na samostatný blog post. Teď, po dalším roce, si to už konečně "sedlo" a mám doma 100 Mbps, tak jsem rád. Každopádně mi zbyl úplně nový WiFi klient (původní v zimě 2016/17 po pěti letech odešel, tak jsem na tři měsíce koupil nový Mikrotik).


30. května 2017 jsem se po 18 letech rozloučil s plynovým kotlem (do kterého jsem půl roku předtím musel koupit novou zapalovací elektroniku) a bojlerem. Konečně jsem přešel na plně elektrický dům, jak jsem si posledních 10 let plánoval a pořád propočítával, jestli to vyjde nebo nevyjde lépe než plyn (první rok vyšlo, ale teď kvůli tomu zdražují elektřinu o 27 %, takže opět slepá ulička).


V srpnu 2017 jsem měl funkční vlastní svinovací vynález na zastínění terasy na nové pergole. Slíbil jsem na G+, že to popíšu/nafotím atd., ale ještě jsem neměl čas...


V září jsem na volné místo po plynovém kotli postavil stupínek pro krbová kamna. Naučil jsem se omítat a oprášil si pokládání a spárování dlažby.


27. září 2017 začala obávaná výměna všech oken v domě:


Aby toho nebylo málo, hned začátkem října jsme sbalili laminátovou plovoucí podlahu (po 18 letech stále jako nová) a zkusili místo ní nalepit lino (nebo PVC, nebo jak se to vlastně jmenuje). Cílem bylo dát podlahovému topení větší šanci hřát. Zatím se zdá, že to byl dobrý krok...


V listopadu 2017 jsem postavil dlouho plánovanou revoluční DC-DC UPS, samozřejmě s Arduinem. Dodneška jsem neměl čas ji zdokumetovat a publikovat :-[


V prosinci 2017 jsem pak začal stavět další dětský pokoj přepažením chodby pomocí dvojitých zasouvacích dveří. To mi pak umožnilo oprášit i mé sádrokartonářské schopnosti (které jsem nikdy moc neměl :-)

V tu dobu (konkrétně tuším 14.12.) jsem také po mnoha letech váhání konečně zainvestoval do bitcoinu. Od toho dne hodnota bitcoinu začala prudce klesat a dnes, po roce, je na méně než pětině původní hodnoty.

2018


Konečně jsme se dostali k aktuálnímu, tedy právě uplynulému roku! :-)

V lednu 2018 se rozbilo otevírání střešního okna Roto v novém dětském pokojíčku tak, že nešlo zavřít (proč se to děje vždycky v třeskuté zimě, jako se pokazilo zapalování plynového kotle, jako praskla voda a udělala povodeň ve sklepě?). Nechali jsme se přemluvit na kompletní výměnu obou oken, prý je to nejrozumnější varianta. A že prý to byla moje chyba, měl jsem je pravidelně mazat.


V březnu 2018 přijela nová 3D tiskárna Průša i3 MK3, protože jsem jako naprostý začátečník podlehl sugestivní reklamě a vyměnil ji za 100% funkční i3 MK2 (a pak jsem si pár měsíců trhal vlasy - ale už jsme si na sebe zvykli).


Na výstavě Ampér v Brně jsem si vybral své příští auto - Tesla Model X. Zmocnil se mě totiž neodbytný pocit, že budu brzy potřebovat šestimístné rodinné auto. Jen tento nadupaný model stojí skoro 3 miliony, takže budu muset ještě "pár let" šetřit :-)


Stále ještě v březnu 2018 jsem měl doma půjčenou sadu od Velkého klauna na zkoušku a recenzi - nafotil jsem a natočil mnoho materiálu, ale ještě jsem neměl čas to zpracovat do nějakého blog postu, sorryjako :-(


V červnu jsem instaloval tepelné čerpadlo k bazénu koupené na Silvestra.


V červenci jsem začal stavět hůru nad parkovacím stáním, protože potřebuju další prostory pro věci, které se doma neustále kupí. Opět jsem zvolil jako materiál Durélis, velké plotny spojené na pero-drážku, moc dobře se s tím dělá.


Tu hůru jsem sice dodělával až do Vánoc, ale druhou půlku stínění terasy jsem dokončil ještě v první polovině letních prázdnin:


Největší radostí roku 2018 je ale rozhodně narození mé jediné dcery. Dokonce jsem byl první na světě, kdo ji držel v náručí, heč :)


Abych to patřičně oslavil, jel jsem hned z porodnice do Valašského Meziříčí na sraz elektroaut, nechat se svézt v Tesle Model X (jak jinak :) nějakým usměvavým dobrovolníkem:


Koncem srpna je ve Zlíně každoroční Barum Rally, v roce 2018 byla podruhé i soutěž elektromobilů. Samozřejmě jsme si nenechali ujít prohlídku vítězného auta za předchozí rok - Tesly Model X (už chápete, který elektromobil je nejlepší, že? :)


V té době jsem taky, abych rychleji naspořil na vysněnou Teslu, začal naplno investovat na burzách cenných papírů - začal jsem skupovat akcie technologických firem. Kteroukoliv firmu jsem si vybral, jakkoliv věhlasnou, obrovskou, s desítky let dlouhou historií - jakmile jsem koupil její akcie, šla jejich hodnota prudce dolů. Koupil jsem několik dobře známých titulů (Microsoft, Intel, ...) a pokaždé se situace opakovala, takže to nemůže být náhoda :-) Rčení "prodělal i kalhoty" ani plně nevystihuje, čeho jsem dosáhl za pouhé tři měsíce :-D

V září mi kamarád na 2 týdny půjčil elektrické auto (starší Nissan Leaf), abych si ověřil, že je to skutečně nejlepší způsob pohonu osobních vozů a že auto se spalovacím motorem už opravdu nechci. Dobře se mi s ním jezdilo, do práce i po výletech! :-)


No a v říjnu, se zimou na krku, jsem začal opravovat rozpadající se dlažbu na terase u bazénu. Všichni přizvaní odborníci řekli jednoznačně "vykopat a udělat celé znovu", což by stálo šestimístnou částku. Takže jsem si to zkusil opravit po svém - pracně vyrýpat starou spárovačku a spáry znovu zalepit, ale tentokrát polyuretanovým tmelem.


Při tom všem jsem ještě dokončoval jeden tajný vládní projekt, o kterém vám nemůžu napsat víc, protože bych vás pak hned musel zastřelit, abyste to nevyzradili. Snad jen, že to byl můj zatím nejsložitější plošný spoj a že výsledek dopadl dobře.


V listopadu, když už mi hustý déšť mrzl za krkem, se rozpadla i dlažba před vstupem domu. I tu jsem jaksi opravil polyuretanovým tmelem.


Ještě by stálo za zmínku, že jsem začal pravidelněji navštěvovat Atari a podobné retro akce, takže jsem se krom jiného objevil i v podzemním protiatomovém bunkru pod zlínskou Poliklinikou, o kterém jsem celý život neměl nejmenší tušení. Zkusíme nastartovat muzeální elektrocentrálu?


No a to je tak zhruba vše, co mi fotky za poslední roky připomněly.

Pokud byste potřebovali využít některé z mých extra schopností, třeba postavit a omítnout nějakou zeď, nebo vztyčit sádrokartonovou příčku, položit dlažbu nebo položit nějakou firmu přes nákup jejích akcií či srazit kryptoměnu tak, že už se nevzpamatuje, jsem k dispozici :-)

Za loňský rok jsem se taky hodně naučil o elektromobilech a firmě Tesla, tak kdyby si někdo chtěl koupit nějaké vozítko, co nevrčí a nesmrdí, jděte do toho, je to super. Já budu ještě "chvilku" muset šetřit, vždyť víte... :-)

Mějte úspěšný nový rok 2019 a těšte se na další zprávy z mých komunikačních kanálů :)

P.S. taky jsem koupil 10" Android tablet a nestihl napsat recenzi. A o Vánocích jsem pro vás natočil super video, které nemám čas sestříhat... A určitě by se toho našlo ještě mnohem víc :)

P.P.S. kdyby někdo hledal odkazy na výše zmíněné přednášky, tak https://pstehlik.cz/prezent/