úterý 14. července 2009

Blesk z čistého nebe

30. dubna odpoledne, přesněji v 14:32 letního času, nad mým domem nečekaně udeřil blesk. Pravda, stahovalo se pomalu na bouřku, ale teprve se to chystalo, ještě ani nepršelo. Sousedka zrovna na zahradě vysvětlovala něco zahradníkům, když jedna z větviček toho blesku udeřila do země přímo před ní, až ji ohodila hlína...

Seděl jsem zrovna v práci a liboval si, že po letech a letech obav z blesku do WiFi antény na střeše můžu teď s podzemním ADSL konečně klidně spát. Klasicky jsem se mýlil, což monitor mého internetového spojení domů ihned po doznění hromu nahlásil.

Doma všechno vypadalo normálně, ale nic nefungovalo. Až po době delší než krátké jsem přišel na to, že ADSL modem přežil a v pořádku drží spojení. Co odešlo do věčných lovišť byl VoIP adaptér Sipura SPA-2100, který mi dělal router, NAT a DHCP server. Je to těžko pochopitelné, když byl ze všech stran chráněn bleskojistkami a připojen na UPS... Ale prostě mu svítila všechna světýlka a na nic nereagoval, mlčel jak partyzán.

U sousedky taky něco odešlo - jejich 4-portový WiFi router pod střechou má zapojené tři kabely, každý vede do jiné místnosti. Jen v jedné místnosti byl připojený počítač a právě port s kabelem vedoucím do tohoto počítače odešel na tom routeru. Ostatní porty, i celý router a počítač byly v pořádku. Stačilo přepojit kabel do jiného portu... Asi to způsobila indukce napětí na dlouhém kabelu uzemněném přes počítač, ale u mě žádný z kabelů není delší než metr?

Nouzově jsem překonfiguroval ADSL modem z bridge módu do routování s NAT a DHCP, objednal si novou VoIP krabičku (místo SPA-2100 už vyrábějí jen SPA-2102, ovšem výhodou je, že už není jen 10 Mbps, ale rovnou 100 Mbps) a přemýšlel jsem, co s tou starou zničenou krabičkou.

A pak mě napadlo zkusit se zeptat pojišťovny, zda-li by tuto nemilou příhodu řešilo pojištění domácnosti. A k mému velkému překvapení se k tomu má aktuální pojišťovna postavila čelem, vyžádala si doklad o nabytí a doklad o zničení a když se mi po dlouhé době podařilo oba dokumenty sehnat a poslat naskenované e-mailem, tak obratem přistály na mém účtu peníze!

Měl jsem už v životě pár problémů, se kterými jsem se obrátil na minulou pojišťovnu, a vždy jsem byl odmítnut, takže tohle rychlé řešení bez zbytečných otázek bylo pro mě skutečným bleskem z čistého nebe!

pondělí 13. července 2009

Chorvatsko 2009

Před pár dny jsem se vrátil z přímořské dovolené v Chorvatsku. Dovolte mi vytesat zde několik poznámek k cestě a pobytu tam, než všechno zapomenu:

Cesta z města

Rakouské dálnice jsou velmi dobré, 2x244 km za těch 230 korun to bylo tak akorát. Slovinci pořád nepostavili směrem k Záhřebu nic, takže vysolit 940 korun za směšných 2x10 km jejich dálnice a pak se kodrcat hodinu po místních okreskách bylo opravdu drsné. Tu dálniční známku jsem ale po návratu pustil dál (asi to tak bylo myšleno - proč by jinak platila půl roku?), takže mě průjezd Slovinskem stál nakonec jen 150. Ale Chorvati, to je prostě iné kafe a doslova balzám pro auto i řidiče - 2x470 km většinou horami, dlouhé tunely a mosty, ale celou dobu špičková kvalita povrchu vozovky, upravené okolí, skvělé značení atd.:



Za těch 2x800 korun to myslím stálo. A bylo příjemné platit přesně jen za ujeté kilometry na mítnicích platební kartou - po vložení karty tato vyjela do 0,5 sekundy ven a brána se otevřela. Žádný pin, žádný terminál, žádný podpis, žádné čekání na spojení s bankou a na tisknutí lístečků... tak kdyby se platilo v supermarketech :-)

Kudy? Rovnou za nosem!

Přesto, že jsem zhruba přesně věděl, kam jedeme, kontroloval jsem se podle Navitu i podle Maemo Mapperu (s předpřipravenou trasou z Google Maps). Většinou bylo ale jednodušší se prostě spolehnout na tabule a cedule kolem cest, i když některé finty při průjezdech měst bylo šikovné znát předem. Navit se držel statečně do chvíle, než vybil baterii Nokie tím, že neustále zatěžoval procesor na 100% - ukázalo se, že na trvalý provoz na nabíječce ta moje N810 buďto není stavěná (přehřátí?), anebo ten levný CL adaptér prostě nedodával dost proudu, a tak se dokrmovala z baterie, než došla šťáva úplně. Pak ztemněla obrazovka a už se jelo dobře, prostě rovnou za nosem...

Moře

Jadranské moře má prý vysokou salinitu (38 ‰?), takže se v něm moc dobře plave (ale špatně se pije ;-) Voda je na Makarské krásně čistá, zvlášť, když nefouká větřík, takže nejsou žádné vlny, a dokud ještě turisti nevyházeli moc plovoucích odpadků do moře...



Hory

Hned nad Makarskou, prakticky rovnou od hladiny moře, se zvedá pohoří Biokovo. Je možné si vyrazit na drobnou procházku, při které se ovšem nečekaně rozestoupí mraky a Slunce udeří plnou silou. V místech, kde před nedávným ničivým požárem rostly borovicové háje, se teď na holých skalách není kam schovat a tak je opravdu vedro! Ale ten výhled pak stojí za to...



Záhadné kamenné zídky

Místní příroda je doslova protkaná nekonečnými teráskami oddělenými zídkami z ručně skládaných kamenů. Naráželi jsme na ně takřka na každém kroku, a to i v horách, v divočině, kde by to jeden nečekal. Jsou dílem dávno zaniklé civilizace, nebo je snad skládaly tří-až-šestiprsté ruce mimozemšťanů? A co je jejich účelem? Zadržují vláhu? Nebo brání erozi? A co je tohle - Makarské Machu Picchu?



WiFi nět
Přestože v samotném městečku Makarská nešlo přehlédnout neklamné známky civilizace s prvky globalizace, tak internet tu byl navzdory mým turistickým očekáváním prakticky nedostupný. Co hospůdky s "Free WiFi Hotspot"? Proč nelákají turisty vyhládlé po internetu? Kudy jsem chodil, tudy jsem pečlivě naslouchal na 2,4 GHz, ale bez úspěchu. Copak ani místní neznají domácí wifi routery? A mají tu vůbec nějaký internet? ADSL? Nebo snad, díky příjmu z turistického ruchu, rovnou FTTH? Těžko říct, každopádně jsem byl díky tomu krásně 7 dní offline. A tomu teda říkám dovolená :-))