Cesta z města
Rakouské dálnice jsou velmi dobré, 2x244 km za těch 230 korun to bylo tak akorát. Slovinci pořád nepostavili směrem k Záhřebu nic, takže vysolit 940 korun za směšných 2x10 km jejich dálnice a pak se kodrcat hodinu po místních okreskách bylo opravdu drsné. Tu dálniční známku jsem ale po návratu pustil dál (asi to tak bylo myšleno - proč by jinak platila půl roku?), takže mě průjezd Slovinskem stál nakonec jen 150. Ale Chorvati, to je prostě iné kafe a doslova balzám pro auto i řidiče - 2x470 km většinou horami, dlouhé tunely a mosty, ale celou dobu špičková kvalita povrchu vozovky, upravené okolí, skvělé značení atd.:
Za těch 2x800 korun to myslím stálo. A bylo příjemné platit přesně jen za ujeté kilometry na mítnicích platební kartou - po vložení karty tato vyjela do 0,5 sekundy ven a brána se otevřela. Žádný pin, žádný terminál, žádný podpis, žádné čekání na spojení s bankou a na tisknutí lístečků... tak kdyby se platilo v supermarketech :-)
Kudy? Rovnou za nosem!
Přesto, že jsem zhruba přesně věděl, kam jedeme, kontroloval jsem se podle Navitu i podle Maemo Mapperu (s předpřipravenou trasou z Google Maps). Většinou bylo ale jednodušší se prostě spolehnout na tabule a cedule kolem cest, i když některé finty při průjezdech měst bylo šikovné znát předem. Navit se držel statečně do chvíle, než vybil baterii Nokie tím, že neustále zatěžoval procesor na 100% - ukázalo se, že na trvalý provoz na nabíječce ta moje N810 buďto není stavěná (přehřátí?), anebo ten levný CL adaptér prostě nedodával dost proudu, a tak se dokrmovala z baterie, než došla šťáva úplně. Pak ztemněla obrazovka a už se jelo dobře, prostě rovnou za nosem...
Moře
Jadranské moře má prý vysokou salinitu (38 ‰?), takže se v něm moc dobře plave (ale špatně se pije ;-) Voda je na Makarské krásně čistá, zvlášť, když nefouká větřík, takže nejsou žádné vlny, a dokud ještě turisti nevyházeli moc plovoucích odpadků do moře...
Hory
Hned nad Makarskou, prakticky rovnou od hladiny moře, se zvedá pohoří Biokovo. Je možné si vyrazit na drobnou procházku, při které se ovšem nečekaně rozestoupí mraky a Slunce udeří plnou silou. V místech, kde před nedávným ničivým požárem rostly borovicové háje, se teď na holých skalách není kam schovat a tak je opravdu vedro! Ale ten výhled pak stojí za to...
Záhadné kamenné zídky
Místní příroda je doslova protkaná nekonečnými teráskami oddělenými zídkami z ručně skládaných kamenů. Naráželi jsme na ně takřka na každém kroku, a to i v horách, v divočině, kde by to jeden nečekal. Jsou dílem dávno zaniklé civilizace, nebo je snad skládaly tří-až-šestiprsté ruce mimozemšťanů? A co je jejich účelem? Zadržují vláhu? Nebo brání erozi? A co je tohle - Makarské Machu Picchu?
WiFi nět
Přestože v samotném městečku Makarská nešlo přehlédnout neklamné známky civilizace s prvky globalizace, tak internet tu byl navzdory mým turistickým očekáváním prakticky nedostupný. Co hospůdky s "Free WiFi Hotspot"? Proč nelákají turisty vyhládlé po internetu? Kudy jsem chodil, tudy jsem pečlivě naslouchal na 2,4 GHz, ale bez úspěchu. Copak ani místní neznají domácí wifi routery? A mají tu vůbec nějaký internet? ADSL? Nebo snad, díky příjmu z turistického ruchu, rovnou FTTH? Těžko říct, každopádně jsem byl díky tomu krásně 7 dní offline. A tomu teda říkám dovolená :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat