sobota 19. prosince 2009

DVB-T: různorodá citlivost

Jak jsem nedávno nadšeně popisoval, DVB-T už kousíčkem signálu zasahuje až k nám. Při testování na kombinovaném DVD + DVB-T přístroji Sencor SDV-8804T jsem úspěšně naladil 3 multiplexy - jeden rakouský a dva české. Původní fantastická kvalita příjmu však mezitím bůhvíproč poklesla, takže teď přijímám veřejnoprávní multiplex 1 (MPX1) se silou signálu 73% a kvalitou 99%, zatímco komerční multiplex 2 (MPX2) ukazuje signál jen asi 55% a kvalitu kolem 66-80% (dost to kolísá). Rozdíl je způsoben zřejmě tím, že MPX1 chytám zároveň jak od Mikulova, tak i z Kojálu a signál se na anténě sečte, zatímco MPX2 se plíží přes hory a doly jen z té Pálavy.

Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:


Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:


Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.

Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)

Samsung LCD TV: kontrast se lepší

Vánoce se kvapem blíží a tak lidé nakupují kde co, třeba i krásné nové LCD televize. Nachomýtl jsem se šikovně k jedné takové koupi a měl tak možnost otestovat jednu z nejlevnější 32" LCD TV - Samsung LE 32 B350. Byla to neuvěřitelně výhodná koupě (< 9kKč), tak jsem byl zvědavý, jak se bude přístroj z tak nízké modelové řady chovat v porovnání s mou pětkrát dražší, o 4 roky starší TV - Thomson 32 LB130 S5 - ve své době to byla nejvybavenější TV s výborným obrazem.

Zkoušel jsem DVD přes SCART i YUV (včetně progresivního scanování), obraz byl velmi dobrý, ale rozhodující test byl až moje HTPC připojené přes jeden z HDMI vstupů. První, co mě při výchozím nastavení od výrobce překvapilo, byla černá - byla totiž opravdu černá. U Thomsonu jsem ladil Brightness, abych viděl tmavší odstíny barev, a tak se černá stala trochu šedivou. Ten Samsung byl ale nádherně černý, paráda.

Hned jsem nedočkavě pustil pár HD filmů a byla to naprostá nádhera. Třeba film Earth od BBC, úvodní pohled z vesmíru na překrásnou modrou Zemi a v rohu obrazu kus černočerného kosmu, do kterého vychází Slunce. Je to možné? Že by ten uváděný dynamický kontrast 30,000:1 fakt fungoval? Můj Thomson má 800:1 (ještě poctivý statický kontrast, tehdy se ještě s tím dynamickým nepodvádělo) a nemyslím si, že ten obraz je tak dokonalý. Škoda, že nemám na HTPC dva HDMI výstupy, že bych to pustil naráz do obou a mohl porovnat vedle sebe.

Vsadil jsem tedy na syntetické testy. Už první test kontrastu nádherně prokreslil všechny odstíny všech barev. Thomson tu ztrácí - první dva sloupce nejtmavších odstínů prostě vůbec neukáže. Další dva testy ("fáze" a "ostrost") byly perfektní a tak jsem rychle přeskočil až na prubířský kámen LCD - test černé. Můj "starý" Thomson tu nedokáže zobrazit celé tři řádky testovacích tmavých čtverců - prostě je tam tma ve tmě. Až čtverec s odstínem "15" se dá nepatrně tušit, spíš jen podle obrysu. Samsung oproti tomu nezaváhal a bezvadně zobrazil všechny odstíny včetně nejtmavšího. To mě odrovnalo. Tak fantastický výkon jsem u tak levného modelu vůbec nečekal. Znamená to, že ten pokrok v LCD technologii je opravdu zásadní.

Zbývající testy jsem už proběhl jen letmo. Saturace bílé byla taky perfektní, gradienty v pořádku, u pixel walku nepatrně poblikával obrazec č.3 (můj Thomson má pixel walk bez chybičky). Response time jsem během rychlého testování bohužel neovládl, to když tak někdy příště. U Sub-pixel layoutu je zajímavé, že zatímco můj Thomson má RGB, tak ten Samsung měl V-BGR. Na závěr jsem mohl změřit odběr wattmetrem, což jsem ale taky zapomněl a mrzí mě to. To ještě po Vánocích zkusím napravit.

Závěr z takto rychlého testu je, že dnes i ta nejlevnější Samsung LCD TV nabízí výborný obraz se skvělým kontrastem, výrazně lepším než jen několik let staré špičkové modely LCD TV.

sobota 28. listopadu 2009

Dálkové DVB-T

Dnes byl zas velmi krásný, slunečný den. Dopoledne jsem u známých montoval rozšíření satelitního příjmu na druhou televizi, a odpoledne jsem přemýšlel, do čeho tak píchnout - a napadlo mě přecejen zkusit nastražit anténu na dálkový pozemní příjem digitálního televizního vysílání, které se z vysílače Kojál spustí už popozítří 1.12. Nemám to sice zapotřebí (jsa plně satelizován), ale DVB-T mě zajímá a nechtělo semi čekat s pokusy celý další rok, než dorazí až do mého regionu.

Tak jsem vyšplhal na zmrzlou střechu (jaký to rozdíl proti minulému šplhu, kdy jsem se rozžhavených tašek nemohl ani dotknout) a začal na stožár montovat tzv. malé plzeňské síto (TVB 21-60), které jsem doma našel ve starých zásobách. Šance nebyly velké, protože vzdálenost od Kojálu je značná (přes 60 km) a blízký les tím směrem značně povyrostl. Navíc jsem v tomto plánu původně počítal s velkým plzeňským sítem, které má dvakrát větší plochu a tím i příslušně větší zisk. Celé jsem to hodlal ladit podle analogového příjmu, dosáhnout co nejmenšího zrnění a co nejlepšího obrazu a pak napjatě čekat do úterka, kdy začne Kojál skutečně digitálně vysílat programy naší koncesionářské ČT.


No a když už jsem byl na té střeše, říkal jsem si, proč nezkusit jiný vzdálený vysílač, označovaný v tabulkách jako Mikulov - Děvín a vysílající z Pálavských vrchů, vzdálených přes 80 km. Ten už digitálně vysílá, ale jen čtvrtinovým výkonem (25 kW) oproti tomu, co se chystá na Kojálu. Tak jsem tedy natočil anténu jeho směrem, opět tedy na hustý les, a zkusil proskenovat kanály. Těžko vyjádřit to velké překvapení a radost, když přijímač naladil nejen 5 českých programů ve vynikající kvalitě 99% (signál 66%), ale i 4 rakouské! Až popozítří ze stejného vysílače začne vysílat i ČT, budu mít 9 českých pozemních digi programů (k těm asi 20 satelitním :-). Hned jdu vybírat nějaký pěkný tuner pro HTPC!

čtvrtek 20. srpna 2009

Ptáci: ne horor, spíš asi už podzim

Stojím si tak na terase, brousím zábradlí (o tom za chvíli) a najednou slyším šum stovek křídel a nějaké hašteření, tak zvednu oči a hledím na oblohu plnou ptáků (jako ve známém hororu)!


Teprve pár dní po polovině srpna, přes den pořád ještě tropické teploty, ale vlaštovky už to vidí jinak a domlouvají si zasedací pořádek na dlouhou cestu na jih... Mohlo mě to trknout, vždyť se stmívá už v 8...

neděle 16. srpna 2009

Pokus o organizaci fotek dle EXIF

Nenacházím slušné slovo popisující stav, v jakém mám své digitální fotografie. Hmm, nejbližší z těch publikovatelných je asi entropie, nebo možná spíš anarchie? V minulosti již proběhly pokusy situaci zvládnout - nejdříve snad příhodným pojmenováváním adresářů, později dokonce importem fotek z aparátu přímo do F-Spotu (který má svou databázi a umožňuje fotografie opatřit tagy - ale pak se s nimi dá dál pracovat už jen v něm - běda, jak je člověk přemístí jinam!). Nedávno jsem dokonce nainstaloval Picasu pro linux, ale ještě jsem ji neměl čas ovládnout.

Dnes jsem se proto rozhodl jít cestou drobných, inkrementálních změn a nenápadnou evolucí se dopracovat k lepšímu stavu správy fotografií. Pro začátek jsem se rozhodl všechny ty tisíce souborů přejmenovat tak, aby měly stejnou velikost písmen (třeba velkou) - aby se vůbec daly dohledat a vyřadit duplikáty (protože různé způsoby kopírování či importování fotek různě volily konverzi velikosti písmen z FAT foťáku na ext3 linuxu).

Pro hromadné přejmenovávání souborů jsem v práci vyvinul nějaké bash skripty, ale dnes na mě padla lenost a tak jsem se jal vyhledávat v seznamu balíků pro Ubuntu. Napotřetí jsem vybral GPRename, který v přehledném GUI dovolí vybrat plánovanou změnu názvu souboru (z mnoha možností) a pak i předvede, co se z daného výběru souborů přejmenuje a jak (Preview). Dost dobré.

Takže názvy souborů jsou OK, a teď by to chtělo spravit datumy. Nejlépe samozřejmě tak, aby datum souboru odpovídalo datu vytvoření fotky. Na to jsem odhadem nainstaloval balíček ExifTags, který obsahuje šikovný prográmek intuitivně nazvaný "exiftime". Ten umí čarovat s datem a časem uloženým v EXIF hlavičce JPEG souboru fotky.

Ačkoliv "exiftime" umí krom jiného i opravit čas vytvoření fotky podle času souboru, tak opačná funkčnost mu chybí. Jakmile jsem zjistil, že výstup (časovou informaci) z "exiftime" nepůjde použít v příkazu "touch" bez parsování, začal jsem dumat, jak to naprogramovat - ale pak opět zvítězila lenost a strýček Google mi obratem našel několik možností, z nichž jsem narychlo vybral exif_touch-0.2.tar.gz. Je to jednoduchý perlový skript, který dělá přesně to, co se mi dnes nechtělo skriptovat - opravuje datum a čas souboru podle údajů uložených v EXIF datech fotky...

V další fázi se zřejmě zaměřím na zrušení všech duplikátů (s čímž mi snad pomůže FSlint) a rozdělení té masy fotek dle data do nějak chytře nazvaných adresářů. Nakonec se ale stejně nevyhnu nějakému tagování... na to ale chci nejdříve prostudovat, jestli bude stačit ukládat tagy do poznámek v Exif datech, nebo jestli mě situace donutí poklesnout k nějaké externí databázi (a dostat se zpět tam, kde se mi s F-Spotem nelíbilo).

Satelitní HDTV

Satelitní HDTV přichází ve stále hojnějším počtu stanic, a většinou si pro šíření vybírá úspornější a výkonnější standard DVB-S2. Nadešel proto čas upgrade: stará dobrá SkyStar DVB-S PCI karta dostala novou sestřičku: DVB-S2 TeVii S460. Při té příležitosti jsem překopal původní dvoukonvertorový příjem ještě z podzimu 2005 na rovnou čtyř (HotBird, Astra, Astra, Eurobird) - vlastně pěti, protože na naši Astru 23,5E jsem namířil twin LNB:



Ladění probíhalo kolem oběda za krásného letního počasí. Střešní tašky už byly tak rozpálené, že se o ně nedalo opírat ani kolenem v montérkách... Ladil jsem pečlivě jak podle pípáku, tak i dle monitoru síly signálu a SNR na kartě dole v počítači - připojený přes SSH Nokií N810 ze střechy. Nakonec jsem zjistil, že nejlepší signál naměřím, když všechny úchyty všech konvertorů v multifokusu jsou prostě nalepené přímo na sebe :-)

Karta TeVii S460 funguje v Ubuntu Karmic Koala (čerstvě vydaná alpha 4, zvolil jsem ji kvůli novému kernelu 2.6.31) skvěle. Stačilo akorát vyměnit firmware v /lib/firmware/dvb-fe-cx24116.fw (známá věc, google napoví). Na ladění je potřeba buďto w-scan nebo scan upravený pro DVB-S2. Nejlepší na tom ale je, že právě dnes byl zařazen do MythTV dlouho očekávaný DVB-S2 patch (#5882)! Zdá se, že nadcházející verze MythTV 0.22 bude opravdu krásně vypečená - DVB-S2 (pro satelitní HDTV příjem) a VDPAU (grafikou akcelerované H.264 video) jako hlavní taháky... Už se nemůžeme dočkat :-)

sobota 8. srpna 2009

ADSL: už zase skáče přes kaluže

Dlužím si dopovědět, jak to bylo s tím červnovým nenadálým zpomalením ADSL na čtvrtinu běžné rychlosti. Krátká rekapitulace: 30. dubna zásahem vyšší moci odešel do té doby spolehlivý VoIP router Linksys, zapojený mezi ADSL modem a zbytek rozlehlé domácí sítě, dělal mi NAT a DHCP server. ADSL modem Edimax byl zapojený v režimu bridge (tedy průchozí jak trubka), protože nemá tak pěkně konfigurovatelný DHCP server (chybí mu přiřazování IP adres podle MAC adres).

O týden později jsem už měl nový VoIP router, v podstatě stejný typ, jen mladší bráška (SPA 2100 -> SPA 2102). Nakonfiguroval jsem ho nachlup stejně, a taky zapl provisioning (díky čemuž se nejen sám upgradoval firmware na poslední dostupnou verzi, ale VoIP operátor může na dálku i dělat změny v konfiguraci mého zařízení dle jeho uvážení). Rychlost byla v pořádku:

Rychlost 6,57 Mbps

Ještě 4. června mám rychlost dle historie Speedtest.net 6,52 Mbps, takže pořád v pohodě. Pak se ale něco pokazilo, internet se zpomalil na slabé 2-3 Mbps, což jsem se sice nejdřív snažil ignorovat, ale 16. června jsem to už začal řešit. 17. června v 19:00 proběhly plánované FTP testy rychlosti ve spolupráci s techniky od Volný.cz, ti pochopili, že mi to fakt nejede a doporučili mi vyměnit ADSL modem. Pak asi začali něco řešit na své straně, protože mi ADSL spojení vypadlo pro jistotu na pár hodin úplně.

Měl jsem tak čas přemýšlet. Než vyměním modem, zkusím ještě jednu zoufalou věc - místo VoIP routeru nasadím za ADSL modem přímo svůj počítač, ať se pokusí navázat PPPoE spojení sám. Chvíli jsem dumal nad tím, jak NetworkManager v Ubuntu řeší PPPoE, a pak se to konečně spojilo a internet mi jel plnou rychlostí 6,36 Mbps. Wow.

Ještě jsem tomu nemohl uvěřit, a tak jsem vrátil VoIP router zpět do hry. Bum, rychlost spadla na 3 Mbps! Tak jsem znovu vyhodil VoIP router, ADSL modem překonfiguroval z bridge módu do routování s NATem a DHCP, zapojil počítač přímo za něj a voilá - opět krásná rychlost 6,64 Mbps! Takže viníka zpomalení internetu, VoIP router, jsem měl vlastně celou dobu před nosem:



Stejně je těžké to nenadálé zpomalení (po měsíci bezchybného provozu) nějak rozumně vysvětlit. Jediná možnost, co mě napadá, je, že VoIP operátor na dálku (díky povolenému provisioningu) změnil někdy v první červnové dekádě konfiguraci VoIP routeru tak, že začal něco "nestíhat" a přístup na internet tak zpomalovat. Při zběžné kontrole ale všechny parametry nastavitelné ve webovém rozhraní vypadaly normálně...

No co už, kdo jednou zradil, tomu ruku nepodám - SPA 2102, ač vybavením (a cenou) router, teď u mě slouží na chvostu sítě jen jako obyčejný VoIP konvertor. Za ním už pro jistotu nemám zapojeno nic, aby už nikdo netrpěl podivně pomalým internetovým spojením.

Nicméně toto nové zapojení, kdy ADSL Edimax 7084B dělá router s překladem adres a DHCP server, má dvě nepříjemné nevýhody - slabý DHCP server a NAT. První problém jsem vyřešil tím, že jsem DHCP server přenesl z ADSL modemu na D-Link WiFi router - díky DD-WRT jsem nakonfiguroval jeho vnitřní dnsmasq úplně ideálně, takže nejen, že mi přiděluje IP adresy podle MAC adres, ale navíc to promítá do svého DNS serveru, takže mi doma funguje "ping jméno_stroje".

Druhý problém je horší obejít: ADSL Edimax nezvládne NATovat dvě PPtP VPN spojení zároveň (což VoIP Linksys zvládal bezchybně). Mám občas nutkání modem vrátit zpět do módu trubka (bridge) a zkusit za něj zapojit nějaký další router (třeba ten, co mám ve WiFi D-Link krabičce), ale nechci přijít o svou pracně znovunabytou rychlost:

Rychlost 6,57 Mbps

Nejspíš poslechnu staré dobré pravidlo systémových administrátorů - nešahej na věci, které fungují...

Update: tak ADSL Edimax zvládá 2x PPtP VPN v pohodě. Nevím, proč to předtím nešlo, ale teď to jde OK.

OpenStreetMap - zmapuj si svůj svět

Když jsem hledal použitelné mapy pro Navit, probral jsem několik komerčních možností, zavrhl je (pro neaktuálnost nebo nepodrobnost, zvlášť naší a jihovýchodnější části Evropy), a pak jsem narazil na něco mnohem většího: OpenStreetMap!

OpenStreetMap je pro kartografii v podstatě totéž, co pro encyklopedie je Wikipedie - tisíce dobrovolníků ve svém volném čase tvoří detailní mapy svého okolí či míst, která znají, což nakonec dohromady dává svobodnou, podrobnou a aktuální mapu celého světa! A že to doopravdy funguje je vidět třeba na této animaci mapování Prahy v čase.

Velmi pěkný článek o samotném projektu, ale i o tom čím mapy editovat a jak vlastně postupovat při tvorbě map jsem teď našel na ABC Linuxu. Mapy z projektu OpenStreetMap (ve zkratce OSM) jdou použít nejen v Navitu, ale i v běžných navigacích Garmin a Tomtom. Kromě motoristů, kteří se podle těchto map mohou navigovat při řízení vozidel, jsou OSM mapy velmi šikovné taky pro cyklisty, turisty a třeba i pro geocaching.

OSM mapy jsou především velmi aktuální, a v místech, o která se někdo stará, jsou také velmi podrobné a přesné. Je radost vidět, jak moje rodné město, ještě před třemi měsíci téměř holé (v podstatě mělo jen nejbližší okolí centra a hlavní silnice), teď rychle dohání ostatní a každým dnem obsahuje něco nového - přidanou či opravenou uličku, nové budovy, parkoviště, chodníky a další detaily. Lidé si každý mapují místa, kudy denně projdou nebo projedou a postupně tak zaplňují nejen centrum, ale i příměstské čtvrti a ještě vzdálenější okolí. Mapový projekt má kolem sebe živou komunitu, já například s výhodou používám českou konferenci na Jabbim serveru, když potřebuju s něčím okolo mapování poradit.

Ale nelekejte se, město v takto rozdělaném stavu bude asi spíš výjimka, protože během mé nedávné cesty do Chorvatska bylo naopak OSM nejpřesnější a nejaktuálnější ze všech mapových podkladů - i když jsem si neodpustil ještě před dovolenou narychlo opravit sjezd z rozestavěné dálnice kdesi ve Slovinsku, aby Navit mohl správně naroutovat cestu z Šentilje do Ptuje :-) A v tom je OSM geniální - každý může kdekoliv cokoliv spravit a vylepšit a okamžitě to slouží všem...

Takže teď každou volnou chvíli sedám na kolo, beru do kapsy svou Nokii N810 se zaplou GPS a kudy jedu, tudy mapuju - většinou nějaké menší uličky, nedokončené vesničky či rovnou lesní a polní cesty. Buďto pomocí OSM2Go (jednoduchý prográmek, co zaznamenává aktuální trasu a umožní ji rovnou editovat), anebo pak večer v klidu v JOSM (pěkný mapový editor v javě, co naimportuje trasy z GPS, přičemž umožňuje kreslit i podle jiných podkladů, např. katastrálních map).

Zkuste i vy zkontrolovat svá dobře známá místa v OSM mapách a pokud tam něco chybí, tak to neváhejte doplnit!

úterý 14. července 2009

Blesk z čistého nebe

30. dubna odpoledne, přesněji v 14:32 letního času, nad mým domem nečekaně udeřil blesk. Pravda, stahovalo se pomalu na bouřku, ale teprve se to chystalo, ještě ani nepršelo. Sousedka zrovna na zahradě vysvětlovala něco zahradníkům, když jedna z větviček toho blesku udeřila do země přímo před ní, až ji ohodila hlína...

Seděl jsem zrovna v práci a liboval si, že po letech a letech obav z blesku do WiFi antény na střeše můžu teď s podzemním ADSL konečně klidně spát. Klasicky jsem se mýlil, což monitor mého internetového spojení domů ihned po doznění hromu nahlásil.

Doma všechno vypadalo normálně, ale nic nefungovalo. Až po době delší než krátké jsem přišel na to, že ADSL modem přežil a v pořádku drží spojení. Co odešlo do věčných lovišť byl VoIP adaptér Sipura SPA-2100, který mi dělal router, NAT a DHCP server. Je to těžko pochopitelné, když byl ze všech stran chráněn bleskojistkami a připojen na UPS... Ale prostě mu svítila všechna světýlka a na nic nereagoval, mlčel jak partyzán.

U sousedky taky něco odešlo - jejich 4-portový WiFi router pod střechou má zapojené tři kabely, každý vede do jiné místnosti. Jen v jedné místnosti byl připojený počítač a právě port s kabelem vedoucím do tohoto počítače odešel na tom routeru. Ostatní porty, i celý router a počítač byly v pořádku. Stačilo přepojit kabel do jiného portu... Asi to způsobila indukce napětí na dlouhém kabelu uzemněném přes počítač, ale u mě žádný z kabelů není delší než metr?

Nouzově jsem překonfiguroval ADSL modem z bridge módu do routování s NAT a DHCP, objednal si novou VoIP krabičku (místo SPA-2100 už vyrábějí jen SPA-2102, ovšem výhodou je, že už není jen 10 Mbps, ale rovnou 100 Mbps) a přemýšlel jsem, co s tou starou zničenou krabičkou.

A pak mě napadlo zkusit se zeptat pojišťovny, zda-li by tuto nemilou příhodu řešilo pojištění domácnosti. A k mému velkému překvapení se k tomu má aktuální pojišťovna postavila čelem, vyžádala si doklad o nabytí a doklad o zničení a když se mi po dlouhé době podařilo oba dokumenty sehnat a poslat naskenované e-mailem, tak obratem přistály na mém účtu peníze!

Měl jsem už v životě pár problémů, se kterými jsem se obrátil na minulou pojišťovnu, a vždy jsem byl odmítnut, takže tohle rychlé řešení bez zbytečných otázek bylo pro mě skutečným bleskem z čistého nebe!

pondělí 13. července 2009

Chorvatsko 2009

Před pár dny jsem se vrátil z přímořské dovolené v Chorvatsku. Dovolte mi vytesat zde několik poznámek k cestě a pobytu tam, než všechno zapomenu:

Cesta z města

Rakouské dálnice jsou velmi dobré, 2x244 km za těch 230 korun to bylo tak akorát. Slovinci pořád nepostavili směrem k Záhřebu nic, takže vysolit 940 korun za směšných 2x10 km jejich dálnice a pak se kodrcat hodinu po místních okreskách bylo opravdu drsné. Tu dálniční známku jsem ale po návratu pustil dál (asi to tak bylo myšleno - proč by jinak platila půl roku?), takže mě průjezd Slovinskem stál nakonec jen 150. Ale Chorvati, to je prostě iné kafe a doslova balzám pro auto i řidiče - 2x470 km většinou horami, dlouhé tunely a mosty, ale celou dobu špičková kvalita povrchu vozovky, upravené okolí, skvělé značení atd.:



Za těch 2x800 korun to myslím stálo. A bylo příjemné platit přesně jen za ujeté kilometry na mítnicích platební kartou - po vložení karty tato vyjela do 0,5 sekundy ven a brána se otevřela. Žádný pin, žádný terminál, žádný podpis, žádné čekání na spojení s bankou a na tisknutí lístečků... tak kdyby se platilo v supermarketech :-)

Kudy? Rovnou za nosem!

Přesto, že jsem zhruba přesně věděl, kam jedeme, kontroloval jsem se podle Navitu i podle Maemo Mapperu (s předpřipravenou trasou z Google Maps). Většinou bylo ale jednodušší se prostě spolehnout na tabule a cedule kolem cest, i když některé finty při průjezdech měst bylo šikovné znát předem. Navit se držel statečně do chvíle, než vybil baterii Nokie tím, že neustále zatěžoval procesor na 100% - ukázalo se, že na trvalý provoz na nabíječce ta moje N810 buďto není stavěná (přehřátí?), anebo ten levný CL adaptér prostě nedodával dost proudu, a tak se dokrmovala z baterie, než došla šťáva úplně. Pak ztemněla obrazovka a už se jelo dobře, prostě rovnou za nosem...

Moře

Jadranské moře má prý vysokou salinitu (38 ‰?), takže se v něm moc dobře plave (ale špatně se pije ;-) Voda je na Makarské krásně čistá, zvlášť, když nefouká větřík, takže nejsou žádné vlny, a dokud ještě turisti nevyházeli moc plovoucích odpadků do moře...



Hory

Hned nad Makarskou, prakticky rovnou od hladiny moře, se zvedá pohoří Biokovo. Je možné si vyrazit na drobnou procházku, při které se ovšem nečekaně rozestoupí mraky a Slunce udeří plnou silou. V místech, kde před nedávným ničivým požárem rostly borovicové háje, se teď na holých skalách není kam schovat a tak je opravdu vedro! Ale ten výhled pak stojí za to...



Záhadné kamenné zídky

Místní příroda je doslova protkaná nekonečnými teráskami oddělenými zídkami z ručně skládaných kamenů. Naráželi jsme na ně takřka na každém kroku, a to i v horách, v divočině, kde by to jeden nečekal. Jsou dílem dávno zaniklé civilizace, nebo je snad skládaly tří-až-šestiprsté ruce mimozemšťanů? A co je jejich účelem? Zadržují vláhu? Nebo brání erozi? A co je tohle - Makarské Machu Picchu?



WiFi nět
Přestože v samotném městečku Makarská nešlo přehlédnout neklamné známky civilizace s prvky globalizace, tak internet tu byl navzdory mým turistickým očekáváním prakticky nedostupný. Co hospůdky s "Free WiFi Hotspot"? Proč nelákají turisty vyhládlé po internetu? Kudy jsem chodil, tudy jsem pečlivě naslouchal na 2,4 GHz, ale bez úspěchu. Copak ani místní neznají domácí wifi routery? A mají tu vůbec nějaký internet? ADSL? Nebo snad, díky příjmu z turistického ruchu, rovnou FTTH? Těžko říct, každopádně jsem byl díky tomu krásně 7 dní offline. A tomu teda říkám dovolená :-))

středa 24. června 2009

Navit - navigační systém nejen pro Nokia N810

V poslední dny jsem naprosto uchvácen navigačním systémem Navit. Plně svobodný projekt, skvělí vývojáři okamžitě opravující nahlášené chyby, plodné noční diskuse na IRC, ale hlavně velmi použitelný program (přestože verze je aktuálně skromná 0.1.1) pracující s vektorovými mapami a zvládající routing v reálném čase.



Na mé Nokii N810 je to víc než výborná náhrada komerčního programu "Map" od Wayfinder Systems, kteří, přestože si za navigování (odemčení routovacích funkcí) nechávají velmi slušně zaplatit, mi odmítli poslat update map. Tím se ten software stal nepoužitelným (kdo bude jezdit podle dva roky starých map?) a přestal jsem uvažovat, že bych si ho kdy koupil.

Tak pro Nokii zbýval akorát Maemo Mapper, což je sice výborný program, ale pracující s cizími obrázky map (např. z Google Maps), což vylučuje plynulý zoom, dostupnost map celé Evropy či světa naráz (kvůli obřím datovým nárokům), nemožnost online routování (podle obrázků to nejde, jsou potřeba vektory cest) a hlavně, v poslední době začal Google blokovat pokusy o stažení souvislejšího kusu obrázkových podkladů, takže se Maemo Mapper celkem rychle stává nepoužitelným (ne, nechci používat Microsoftí Virtual Earth či Yahoo mapy).

Proto zpět k skvělému Navitu, kde vývojáři jen za poslední týden přidali spoustu důležitých vylepšení (dali i na mé návrhy :-) Např. všichni Češi/Slováci jistě ocení podporu českých znaků ve vyhledávání měst či ulic na jednoduché ASCII OSD klávesnici - i když píšu 'Sak', program chápe a najde i Šakvice, viz níže:



Zkusím se teď podle Navitu projet k moři a zpět a uvidím, jak to půjde. Ale zatím vypadá výborně...

HTPC ACPI probouzení

Po týdnu od vypečeného upgrade BIOSu jsem si všiml, že se HTPC vůbec nevypíná, jak má (tj. když nic nedělá). Proč si ovšem zhoršovat uhlíkovou stopu o 80 W každou sekundu a platit E.ONu o 2000 Kč ročně navíc? To se musí opravit...

Ponořil jsem se dovnitř a našel problém v nvram-wakeup, který teď zapisoval do úplně jiných registrů BIOSu, než předtím, a tak místo času probuzení nastavoval přetaktování procesoru či jiné nebezpečné hodnoty. Tohle je bohužel bolest toho přímého zápisu do registrů BIOSu, protože ty se po změně verze BIOSu obvykle přesunou někam jinam.

Osmělil jsem se tedy přejít na metodu o řád modernější, a sice svěřit ošemetnou práci s BIOS NVRAM přímo Linuxovému kernelu, především jeho ACPI. Pokud je totiž použito jádro novější než 2.6.22 a je zaveden správný rtc modul (rtc-cmos), pak existuje virtuální adresář /sys/class/rtc/rtc0/, ve kterém stačí zapsat do souboru wakealarm čas probuzení a je poklizeno (podrobněji).

Nakonec jediným problémkem bylo nahrát ten modul rtc-cmos správně. Nestačilo ho bohužel zapsat do /etc/modules, protože modul rtc se nahrává dřív a ten už nedovolí tomu adresáři /sys/class/rtc/rtc0 vzniknout, přestože rtc-cmos je nahraný taky. Z nedostatku času jsem místo správného řešení (pravděpodobně blacklistováním modulu rtc v /etc/modutils/) vyrobil krutý hack - do /etc/init.d/local jsem prostě zapsal

rmmod rtc
modprobe rtc-cmos

a vše začalo krásně fungovat ("konev šetří vodou").

čtvrtek 18. června 2009

M2N-SLI DELUXE BIOS 1701 nebrat!

Po posledním pokusu vyladit počítač v obýváku se tu mrtvolu po upgrade na verzi BIOSu 1701 podařilo naštěstí oživit pouhým vytažením baterie a resetováním CMOS. Po chvíli ladění se BIOS "usadil" a vše vypadlo OK, tak jsem rozradostněný upgradoval RAM z DDR-400 na DDR-800 (1840 MB/s -> 2500 MB/s dle memtest86 2.11) a chystal se vyzkoušet, o kolik lépe to teď pojede.

Ale ouha - linux na tom stroji vůbec nechtěl fungovat! Zatímco Debian kernel 2.6.24 dokázal i přes totální stávkování SATA rozhraní trochu nabootovat a dokonce nahrál první minutu Večerníčku, než se to celé zaseklo, tak Ubuntu kernel 2.6.28 vytuhl už během bootu a z hlášek bylo zřejmé, že do paměti se z disku načítají úplné nesmysly.

Zkusil jsem tedy Ubuntu 9.04 z USB klíčenky, abych ochránil disky od nejhoršího, ale to vytuhlo uprostřed bootování. Znovu jsem otestoval RAM, vše OK. Chystal jsem se začít kontrolovat SATA kabeláž, ale pak mi to nedalo a rozhodl jsem se nejdříve vrátit na původní BIOS verzi 1102. Ta je kupodivu na webu ASUSu označená jako "beta" a hlavně ji můj aktuální EZ-Flash odmítl nainstalovat, asi že je pro něj moc stará. Stáhl jsem tedy všechny dostupné verze BIOSů (130x, 140x, 150x) a chystal se postupně downgradovat až na moji původní funkční verzi...

Nakonec se ukázalo, že ihned po nainstalování verze 1501 se počítač krásně rozběhl, a vše začalo fungovat jak mělo. Takže tu máte důkaz místo slibů - BIOS update verze 1701 je vadný, neinstalovat!

úterý 16. června 2009

ADSL: zpomalení

Třičtvrtě roku jsem (na téma ADSL) zarytě mlčel. To proto, že Nejsilnější Přírodní Zákon, a sice Zákon SCHVÁLNOSTI, nejenže platí, ale navíc číhá na každém rohu a nevynechá sebemenší šanci zaútočit a zničit co jde. Věděl jsem, že by stačila jediná drobná pochvala mého ADSL připojení a ihned by mě stihla krutá pomsta.. Mlčel jsem dlouho, ale nastal čas s tím skončit!

Tak tedy mi od půlky loňského září (od posledního ADSL příspěvku) jelo moje 4+ km dlouhé ADSL vedení nádhernou rychlostí 6,5-7 Mbps, jak jsem si často narcisticky kontroloval na Speedtest.net. Mnohokrát jsem se zde chtěl "pochlubit", že po počátečních problémech s Volným a přechodem na ADSL 2+ si to všechno nakonec "sedlo", v dobé se obrátilo a mám stabilní internet - vždycky jsem se nakonec raději kousl do rtu, nebo vlastně spíš do prstu a nic nenapsal.

Dnes už můžu promluvit otevřeně především proto, že za poslední týden se mi ADSL internet výrazně zpomalil a poskakuje někde mezi 1,5 a 2,5 Mbps. Chvíli jsem to sváděl na přetížené servery, odkud jsem něco stahoval, ale nakonec mi to nedalo a zkusil jsem pár syntetických testů - a vskutku, zpomalení bylo "na mém přijímači". Pochopil jsem, že doby hojnosti zřejmě skončily a i přes mé partizánské mlčení si Pech našel cestu, jak mě dostat. Takže jsem včera v noci napsal pár slov do kontaktního formuláře na volny.cz (víceméně bez větších nadějí), a zároveň se rozhodl promluvit veřejně zde, jak to s tím ADSL vlastně je..

K mému příjemnému překvapení mi hned ráno volal člověk z Volného (sorry, ale nemůžu si teď vzpomenout, co za firmu je loni koupili) ověřit si detaily a odpoledne volal další a nabízel test přenosu oproti jejich tajnému FTP serveru! Tomu říkám technická podpora! Nemohl jsem se dočkat chvíle, kdy dorazím domů a spustím ten FTP test. Radost mi trochu zkalilo 10minutové čekání na extra placené telefonní lince, ale nakonec jsem se dostal od automatu k člověkovi, který mi prozradil tajný server rax.vol.cz a po přihlášení jsem pod dohledem jejich techniků zahájil stahování dat. Mimochodem, ten člověk mě chtěl nutit použít k tomuto testu Total Commander, ale neměl jsem čas ani náladu mu to vysvětlovat...

Ačkoliv jsem testu připravil ideální podmínky (odpojil jsem zbytek rozlehlé domácí sítě, restartoval modem i router, obětoval něco čokolády božstvům výpočetní techniky a telefonních vedení), nedosáhla rychlost přenosu ani 2 Mbps. Škoda. Přitom fyzická/linková rychlost byla celou dobu přes 7700 kbps a SNR bylo přes 10 dB, stejně jako posledního 3/4 roku...

Uvidím, co z toho ještě vykřešou za závěr, a tiše doufám, že se klidně i zázrakem vrátí zpět má oblíbená rychlost, která tu ještě začátkem června byla...

HTPC tuning

Tak mi to zas včera v hluboké noci nedalo (mívám takové "záchvaty" tak co půl roku) a jal jsem se ladit počítač v obýváku k vyšším výkonům. Impulzem byla tentokrát zřejmě TV Nova v HDTV, kterou CS Link včera slavnostně dotlačil na orbit hned vedle jiné stejné TV Nova taky v HDTV, co ji tam už rok vysílá Sky Link (CS Link a Sky Link jsou dva čeští satelitní operátoři, kteří nejsou schopní se domluvit na sdílení společných nákladů). Ani TV Nova v 1080i, ani HD-DVD/BluRay ripy v 1080p mi bohužel nejedou plynule, procesor na 2700 MHz prostě MPEG-4 AVC nestíhá dekódovat a potřeboval by trošku pomoci.

Začal jsem jako obvykle s VDPAU, a jako obvykle ihned pohořel na obřím overscanu. Takže už jsem zkoušel GF8400, GF9500 a nejnověji GF9400 a stále bez úspěchu (podrobněji popíšu v zvláštním článku). Pak mě přepadla popůlnoční ospalost a musel jsem se vzdát dalších kroků...

Dnes mě pro změnu napadlo podívat se na zoubek pomalosti operační paměti - koupil jsem DDR2-800, ale jede jen na 400 MHz (to dle BIOSu, zatímco memtest86 píše jen 208 MHz), tedy pouhou poloviční rychlostí. Kamarád i Google poradili BIOS update, tak jsem pro svůj M2N-SLI DELUXE motherboard s původní, již značně obstarožní verzí 1102 (z 20.6.2007) hbitě stáhl a přes pohodlný ASUS EZ-Flash napálil nejnovější verzi 1701 (někdy z října 2008).

Těžko vyjádřit mé překvapení, když po rebootu stroj nahlásil, že BIOS byl změněn a doporučuje zajít do nastavení a vše zkontrolovat, a hned potom totálně vytuhl. Takovému závěru říká Krakonoš lakonicky "Kdo chce mít moc, nemívá nakonec nic...". Ale tohle byl přece jen obyčejný upgrade BIOSu?? Ještě nikdy se mi to nestalo, tak jsem se zeptal strýčka Googla, co na to říká - a světe div se - nebyl jsem zdaleka první, co s verzí 1701 takto pohořel... Proč jen jsem se nezeptal předtím? A proč ASUS vystavuje takovou "bombu" na svém webu?

Zajímavé je, že se z této situace (hantýrkou nazývané "bricked", nebo-li počítač se proměnil v bezcenné těžítko alias cihlu) se nedá nijak rozumně vybruslit. Nepomůže prý ani vymazání CMOS paměti, ani slavný ASUS CrashFree BIOS, kterým se má teoreticky poškozený BIOS sám z CD opravit. Jen snad "jedna paní povídala", že pokud se motherboard kompletně odstrojí a hlavně se vyndá PCI-E grafika a vrazí stará PCI (kde ji budu proboha v dnešní době shánět? :-), tak že potom to s vytaženou baterkou a nepřetržitě nulovanou CMOS možná nabootuje...

neděle 12. dubna 2009

Odemykání bazénu

Vodáci tento víkend odemykali řeky, tak jsem se k nim přidal a odemkl jsem aspoň bazén. Po odkrytí zimní plachty se naskytl pohled na čistou, doslova průzračnou vodu a dno bazénu poseté desítkami velkých žížal. Už nepátrám, kudy se pod plachtu a do vody dostávají - jen je mrzuté, že jsou ke dnu doslova přilepené, síťkou nabrat nejdou a posbírám je jedině až vysavačem.

Byl jsem zvědavý, jak bazén přestojí tuhle zimu, kdy po pár týdnů opravdu slušně mrzlo. Na boj s mrazem (nebo spíš ledovou dilatací) jsem ho vybavil osvědčenými PET lahvemi s pískem, nově koupenými profi plováky a navíc pro jistotu i párem velkých barelů:



Je potřeba říct, že ty poměrně drahé profi plováky jsou zřejmě naprosto k ničemu, protože jejich deformační zóna je jen v horní polovině, a ta je celá nad hladinou! Logické by bylo, kdyby ty plováky vyčnívaly třeba jednou desetinou (jako ledovec :), ale celou polovinou? Co potom má ten led mačkat?

K dovršení všeho jsou ty plováky zřejmě plněny nějakým pískem a nejsou vodotěsně uzavřeny, takže z nich celou zimu v rytmu mačkání ledovým krunýřem postupně ten písek unikal. Po vytažení z bazénu z nich vyteklo tohle:



No a ta průzračná voda z úvodu vzala za své, jakmile se rozběhla filtrace a rozvířila písčité usazeniny na dně... Uvidím, jestli tu vodu vůbec dokážu odkalit dřív, než se ohřeje ze současných 12 stupňů Celsia na příjemný dvojnásobek. Při současném bezchybném horkém slunečném počasí tomu dávám maximálně měsíc :-)

čtvrtek 9. dubna 2009

Správa hesel

V jeden týden se mi sešly hned tři žádosti o pomoc, které mě přiměly zamyslet se nad hesly, jejich bezpečností a správou. Nejdříve se ozval hned vedlejší soused, v neděli odpoledne, že naléhavě potřebuje, abych na 5 minut přišel. Už znám tyhle "pětiminutovky", takže jsem si nekazil krásné nedělní odpoledne s milou návštěvou a zašel k němu až o půl deváté večer, kdy jsem měl konečně chvilku čas.

Netušil jsem, o co jde, dokud přede mnou neotevřel notebook s WinXP přihlašovací obrazovkou a neřekl provinilým hlasem: "zkoušel jsem si zabezpečit počítač a teď se nemůžu přihlásit". Postupně z něj lezlo jako z chlupaté deky, že uklízel uživatelské účty a některé, co nepoužívá, označil jako zamčené - ale že asi nějakým omylem označil jako zamčený i svůj vlastní, a když se odhlásil, tak už se nemohl přihlásit zpět. A heslo Administrátora neznal, koupil notebook s nainstalovanými WindowsXP, ale heslo k němu nedostal. Tak jsem mu řekl, že si jdu domů pro nářadí a odběhl jsem k sobě.

Doma jsem automaticky stáhl nejnovější beta verzi univerzálního záchranného nástroje UBCD (aktuálně 5.0b12), přesvědčil se v seznamu změn, že tam je nejnovější verze Password Editoru, vypálil na poslední CD-RW, co jsem doma našel, a přeběhl zpět k sousedovi. Ten si naštěstí pamatoval heslo do BIOSu, takže jsme nastavili boot z CD-ROM a nabootovali UBCD.

O 10 minut později jsem si byl už jistý, že ten Password Editor tam prostě nenajdu. Ta verze 5.0 vypadá jinak než klasická 4.x a i když jsem proběhl všechny nabídky a dokonce skončil v DOSu, Volkov Commanderu a prošel znovu všechny dostupné příkazy, tak jsem nic na hesla nenašel. I řekl jsem sousedovi, že se jdu k sobě domů podívat na internet, kde to vlastně je, a odběhl jsem opět k sobě.

Tam jsem tentokrát stáhl boot CD přímo od autora toho Password Editoru, chvíli marně hledal CD-RW, ale protože se mi nechtělo běžet zase k sousedovi (už potřetí) jen pro CD, tak jsem nakonec vytrhl jedno zapomenuté v autorádiu, obětoval MP3 a vypálil ten editor. Opět přeběh k sousedovi, boot, vynulovat heslo Administrátora, uložit, restart... A nic, Administrátor se stále nemohl přihlásit. No nic, tak zpět do Password Editoru, a hle - účet Administrátor byl taky zamčený! :-) Takže jsem už nezaváhal, odemkl všechny účty a vynuloval všechna hesla, znovu uložil, restart a konečně úspěch. Za slabou hodinku jsem to měl :-) Poučení: když neznáš heslo Administrátora, nepouštěj se do úklidu účtů a hesel. A pro "uklidnění": dej si heslo do Windows XP jak skvělé/tajné/dlouhé/neprůstřelné chceš, stejně jde jednoduše změnit, když někdo nastartuje počítač z CD.

Další případ byl trošku jiný, ale stále o heslech: volal mi člověk, že ho jeho VoIP telefonní operátor tak dlouho přemlouval, ať si změní své heslo k svému účtu na webovém rozhraní u operátora (kde je billing, výpisy telefonních hovorů a další důvěrné údaje, což by jistě mělo být zabezpečeno dobrým heslem), až podlehl a heslo si změnil. V tu chvíli se mu ovšem odmlčel telefon, protože VoIP adaptér používá stejné heslo pro autentikaci na SIP serveru. A to on si změnit neuměl, Sipuru jsem mu kdysi nastavil já a on od té doby neměl zapotřebí do ní chodit, ani nevěděl kudy a jak.

Tak jsem přišel, seznámil se s novou topologií jeho domácí LAN (dva routery, dvojitý NAT, dva DHCP servery) a pokusně začal hledat IP adresu Sipury (litujíc, že jsem si nevzal nějaké živé Linux CD , protože nmap by to našel raz-dva). Se štěstím jsem to napotřetí trefil, v rozhraní pak už rychle našel a nastavil heslo a tentokrát bylo za pět minut hotovo - telefon opět fungoval. Poučení z toho nejspíš je, že změna hesla účtu se musí provést až po zamyšlení, kdo všechno se ještě ke stejnému účtu může přihlašovat, a změnit všechna tato hesla na všech počítačích/zařízeních zároveň.

Třetí případ se táhl už déle, jednalo se o Pidginy v Ubuntu 8.04 LTS, které se z ničeho nic přestaly hlásit k českému Jabber serveru. Věděl jsem, že ICQ měnilo protokol a to si vynutilo upgrade Pidginů, ale netušil jsem, jak to může souviset s nefunkčností Jabbera. Osobně jsem nic nezaznamenal, možná proto,že doma už mám všude Ubuntu 8.10, anebo ještě spíš proto, že jsem nedávno přešel na Gajim.

Po upgrade na poslední verzi Pidgina (2.5.5) se k účtům pořád nemohli přihlásit, tak jsem je nechal vyzkoušet si, jestli jim ještě fungují jejich účty, na webovém Jabbim klientu. Účty i hesla jim fungovaly, tak jsem ještě chvíli pátral na špatných místech, než jsem je přiměl znovu zadat do Pidgina hesla, která údajně už roky neměnili ani tam, ani jinde. A to skutečně pomohlo a všechno začalo zase fungovat. Nevím přesně, kde mohl být problém, ale moje hypotéza je, že některý z ICQ vynucených upgradů Pidgina ve stabilní řadě Ubuntu 8.04 (LTS!) změnil formát uložení hesla a tím stará hesla zneplatnil. Když jsem je ovšem viděl si ta hesla rozpomínat, jak si to navzájem připomínali slovy "to je to tvoje jediné heslo, máš ho všude stejné", zamyslel jsem se nad svým přístupem k heslům.

Samozřejmě ctím, že není správné/bezpečné mít jedno heslo na přihlašování všude, takže jsem používal na důležité věci silná hesla, a na nedůležitá jedno stabilní heslo. Postupně, jak jsem se hlásil do více a více webových služeb, tak jsem kvůli bezpečnosti začal vymýšlet nová hesla i pro relativně nedůležité věci, ale jejich správu (tj. hlavně zapamatování) jsem nechávám plně na správci hesel ve Firefoxu (primárním browseru). Bohužel se ovšem při jednom upgrade Firefoxu (odhadem tak mezi verzemi 3.02 - 3.04) stalo, že kvůli chybičce na chvíli znepřístupnil všechna zapamatovaná hesla. A v tu chvíli se ukázalo, jak moc jsem na něj spoléhal a kolik hesel jsem si vlastně už nepamatoval!

Po této zkušenosti jsem se definitivně rozhodl, že si hesla začnu psát někam na (elektronický) papír. A kupodivu jsme jich shromáždil už poměrně dost - prozatím jsem si jich vzpomněl či znovuzaložil 26 (většinou jsou to různá webová fóra či webové účty k určitým službám), a je otázkou, kolik jsem si jich ani nevzpomněl, ale zatím nepotřeboval.

Takže pro mě momentálně platí, že přihlašovací údaje by sice měly být různé (ideálně pro každý web jiné heslo), ale rozhodně někde poznačené, protože jinak si už se svou rychle se obnovující pamětí ani neškrtnu... A teď se ukáže, za jak dlouho se budu muset dobývat do počítače sám sobě! :-)

neděle 5. dubna 2009

Strong?

Jako fanda do veškeré elektroniky se mezi problematikou nedotčeným příbuzenstvem a známými neváhám profilovat i jako instalatér a ladič satelitních parabol a přijímačů. Většinou se přitom dobře pobavíme (viz Bolkovo/Bohušovo slavné "chlapi doleva, doleva, doleva - ne, to už je moc!!") a bývá to pěkná práce (když je pěkné počasí). Včera přišel den jedné takové montáže. Počasí neuvěřitelně přálo, bylo opravdu horko - vždyť odpolední ruční orbu (dluh z podzimu) na domácím mikro poli jsem absolvoval nahoře zcela bez :-)

Vybral jsem opět satelitní sadu Strong SRT 6500, tedy komplet parabolu, dva konvertory, přijímač, dekódovací kartu Gital a příslušné drobnosti. Na podzim jsem měl se stejnou sadou už "tu čest" a výsledek se mi vzhledem k příznivé ceně zdál přiměřený.

Nejzajímavější bylo rozhodně připravené montážní místo s konzolou. Na rozdíl od obecných zvyklostí nebylo na střeše či někde vysoko - naopak se dá říct, že bylo hodně hluboko, rozhodně pod úrovní okolního terénu. Musím vyrobit fotku a přidat ji sem, mohlo by to inspirovat i jiné:

Přesto, že ta satelitní sada má velmi nepřesně značenou elevaci, a navzdory držáku konvertoru z materiálu, co ovlivňoval střelku kompasu, se podařilo zachytit nejdřív Astru na 19,2 stupňů a později i tu správnou na 23,5 st. To jsem byl opravdu rád, že nebylo nutné odkopávat svah, sundávat okap či jinak otevírat cestu signálu z družice k netradičně položenému místu.

Ovšem ladění dle ukazatele AGC (síly či kvality signálu) přijímače Strong 6500 je opravdu zážitek - v podstatě jsou tam jen dvě hodnoty - 0% nebo 100%. Málokdy člověk naměří něco mezi, třeba 90%. A pro skok z 0% na 100% (nebo i obráceně) stačí pohnout parabolou jen o desetiny milimetru. Asi by to chtělo ladit podle nějakého měřícího přístroje, který by zřejmě (oproti tomu sat. přijímači) ukázal rozdíl mezi 100% a 100% při drobném pootočení či naklonění paraboly. Nicméně nakonec jsem to nechal tak, že na všech transpondérech to ukazuje plnou sílu signálu - čas a počasí ukáže, jak je to dobře namířeno.

Za zmínku stojí též statný místní morák (česky krocan), který měl k mé přítomnosti vážné výhrady a chystal se mě opakovaně vyprovodit z pozemku. Nakonec se to obešlo bez incidentu díky pomoci domácích, ovšem jeho fotku sem chci dát taky. Jeho výhružné hudrování nechť si laskavý čtenář už představí sám :-)

Ladění samotného sat. přijímače je nepříliš automatické - je nutno ručně zadat údaje pro nedávno aktivované transpondéry např. s TV Barrandov či Prima COOL. Při běžném používání potom občas po přepnutí na jiný TV kanál zobrazí hlášku "Channel scrambled", což je hloupé, ale naštěstí to samo po krátké chvilce zmizí. A velká chyba je v EPG, které neumí kódování českých znaků na jiných kanálech než České televize (ukazuje UTF-8 jako ASCII, tedy české znaky jsou nahrazené dvěma paznaky). Detaily jsem nezkoumal - stačí mi, že na pokyn k OTA upgrade firmware z Astry řekl, že žádný novější firmware než v2.40 není k dispozici. A zdá se, že tlačítko "Down" na dálkovém ovladači se opravdu zamačkává (jak jsem na to narazil i v diskusích na internetu). Čili na otázku v nadpisu tohoto příspěvku bych si sám na závěr odpověděl: "děkuji, ale příště Strong už ne".

Odborník na drenáže

Nebojím se učit se z vlastních chyb. Na své stavbě jsem jich nadělal dost, a proto mám jistě oprávněný pocit, že dnes už jsem velmi poučen a připraven dělat věci správně. Tudíž jsem na letmý dotaz kamaráda, kdo by mu pomohl s odvodněním dvora, automaticky a sebevědomě navrhl sám sebe jako největšího odborníka na drenáže :-)

Včera jsem se u něj zastavil a pustili jsme se do díla. Daný čas jsme si pečlivě rozplánovali a rozvážně teoreticky probrali danou situaci. Má opravdu krásný dvůr, kde se sbíhá dešťová voda z několika střech prostých okapů. Zde chybí foto, které musím příště pořídit a dodat ho sem:

Po hodině planých keců přišel čas na skutečnou akci! A hle, dva vysoce kvalifikovaní odborníci, co spolu 9 let navštěvovali nejprestižnější školní ústavy našeho rodného města, dokázali pružně skloubit hluboké teoretické znalosti z fyziky, chemie, matematiky, geometrie, přírodovědy, rýsování, občanské nauky, nauky o "válení kuliček ze sazí" a dalších (podobně zásadních) školních předmětů spolu s praktickými zkušenostmi z běžného života do jednoho skvěle fungujícího celku s dokonalým výsledkem!

Zkrátka jsme z nepříliš průhledné zahradní hadice naplněné vodou s trochou hypermanganu sestavili funkční imitaci šlauchváhy, kterou jsme vytyčili velmi přibližnou rovinu, a z ní jsme potom rozvrhli směry, hloubky a sklony výkopů tak, aby byla rozumná šance, že dešťová voda pochopí, kudy bychom chtěli, aby tekla. Při tom jsme si počínali jistě a rychle, v podstatě přesně jako známá kutilská dvojka Pat a Mat :-)

Záhy vypršel daný čas a tak jsme bohulibou činnost ukončili s tím, že po provedení výkopů dle výkresové dokumentace (kterou kamarád za pomoci mých zkušených rad průběžně vypracovával) se vrátím a předvedu pokládku drenáže i v praxi. Takže na napínavý výsledek si ještě tak měsíc počkáme.