Nebojím se učit se z vlastních chyb. Na své stavbě jsem jich nadělal dost, a proto mám jistě oprávněný pocit, že dnes už jsem velmi poučen a připraven dělat věci správně. Tudíž jsem na letmý dotaz kamaráda, kdo by mu pomohl s odvodněním dvora, automaticky a sebevědomě navrhl sám sebe jako největšího odborníka na drenáže :-)
Včera jsem se u něj zastavil a pustili jsme se do díla. Daný čas jsme si pečlivě rozplánovali a rozvážně teoreticky probrali danou situaci. Má opravdu krásný dvůr, kde se sbíhá dešťová voda z několika střech prostých okapů. Zde chybí foto, které musím příště pořídit a dodat ho sem:
Po hodině planých keců přišel čas na skutečnou akci! A hle, dva vysoce kvalifikovaní odborníci, co spolu 9 let navštěvovali nejprestižnější školní ústavy našeho rodného města, dokázali pružně skloubit hluboké teoretické znalosti z fyziky, chemie, matematiky, geometrie, přírodovědy, rýsování, občanské nauky, nauky o "válení kuliček ze sazí" a dalších (podobně zásadních) školních předmětů spolu s praktickými zkušenostmi z běžného života do jednoho skvěle fungujícího celku s dokonalým výsledkem!
Zkrátka jsme z nepříliš průhledné zahradní hadice naplněné vodou s trochou hypermanganu sestavili funkční imitaci šlauchváhy, kterou jsme vytyčili velmi přibližnou rovinu, a z ní jsme potom rozvrhli směry, hloubky a sklony výkopů tak, aby byla rozumná šance, že dešťová voda pochopí, kudy bychom chtěli, aby tekla. Při tom jsme si počínali jistě a rychle, v podstatě přesně jako známá kutilská dvojka Pat a Mat :-)
Záhy vypršel daný čas a tak jsme bohulibou činnost ukončili s tím, že po provedení výkopů dle výkresové dokumentace (kterou kamarád za pomoci mých zkušených rad průběžně vypracovával) se vrátím a předvedu pokládku drenáže i v praxi. Takže na napínavý výsledek si ještě tak měsíc počkáme.
Žádné komentáře:
Okomentovat