Pracovní povinnosti mě měly zavát 10 tisíc kilometrů západojihozápadně od domova, do Severní Karolíny ve Spojených státech amerických. V tomto století jsem ještě mimo náš starý kontinent nepobýval, a tak pro mě mělo být všechno jakoby poprvé. Budu si tu o tom vést deníček - jako zálohu své selektivní paměti a snad i pro pobavení ctěných čtenářů.
Cestu ze Zlína do Charlotte je nejlépe a nejrychleji absolvovat letadlem. Zatímco Charlotte letiště má, Zlín bohužel od smrti Tomáše Bati při leteckém neštěstí to své letiště v Otrokovicích nerozvíjel, a tak jsme museli startovat z jiného města. Volba padla na Vídeň v Rakousku, odkud se dalo jedním krátkým přeletem doskočit do Frankfurtu v Německu. Odtamtud už letí přímá linka až do Charlotte v Severní Karolíně.
Na letiště je třeba dostavit se včas, nejlépe dvě hodiny před odletem, což v mém případě znamenalo být ve Vídni v 6:50. Proto jsme plánovali vyjet z domu už v 4:15, takže jsem vstával v nekřesťanských 3:30 po asi 4 hodinách neklidného spánku. V tuto noční dobu samozřejmě žaludek normálně spí, takže jsem ho raději nebudil, abych si ho nepopudil proti sobě, a prakticky nic jsem neposnídal.
Pepa šéf a řidič vyrazil zostra směrem na Uherské Hradiště přes různé malebné vesničky s cestami kroutícími se mezi domečky. No a když ještě před Kunovicemi narazil na silniční uzávěru, která prodlužovala naši cestu o desítky kilometrů a tím i minut, cestovní tempo ještě zvýšil a razance používání pedálů brzda a plyn daleko přesáhla hranice mého gyroskopu ve středním uchu. Krátce řečeno, přepadla mě krutá kinetóza, nebo-li udělalo se mi pěkně blbě od žaludku.
V Břeclavi jsem už zvažoval hodit pořádnou tyčku (slang pro vyprázdnění žaludku cestou, kudy se normálně jen naplňuje), ale bylo mi to trapné, když jsem vlastně nic nejedl, a tak jsem si říkal, že to v pohodě zvládnu, vydržím a rozdýchám. Naštěstí hned dvě vesničky za bývalým hraničním přechodem Poštorná/Reinthal Rakušané postavili nádhernou dálnici a tak jsme frčeli už rovně a konstantní rychlostí až do Vídně. Pominu-li nesmyslnou zácpu přímo ve Vídni na okruhu kolem města, dorazili jsme na letiště včas. Venku byla zima, pršelo a foukalo tak, že to Pepovi obrátilo deštník naruby, když se vracel na parkoviště uklidnit houkající auto (nezavřel jsem pořádně dveře, sorry).
Já jsem mezitím vstoupil rovnou do haly letiště Vídeň Schwechat... (klikni pro pokračování napínavého příběhu)
neděle 20. května 2012
úterý 29. března 2011
S ADSL už nebudu VOLný
Pamatuju hodně. První modem 2400 baudů, první pokusy o připojení k BBSkám, pak nový modem 14k4, pak nejlepší modem na světě USRobotics Courier, vlastní JoyBBS, Fidonet. Pak první pokusy s internetem, opět modem SupraFax 33k6, dial-up připojení a počítání sekund strávených online, které SPT Telecom TVRDĚ zpoplatňoval. Když zhruba v roce 2003 svitla naděje na WiFi připojení bez účtování za čas, okamžitě jsem po ní chňapl a za 900 korun měsíčně si užíval báječných 64 kbps. Pak šel čas a v létě 2008, když bylo WiFi na vrcholu a měl jsem už 3 Mbps rychlost bez jakýchkoliv omezení, byly výpadky tak časté a nepříjemné, že jsem zatlačil slzu, sundal anténu ze střechy a přešel zpět na měděný telefonní drát, co mi celou dobu hnil v zemi - tedy na ADSL.
Věděl jsem ale, že už nikdy ani za nic se nesvěřím do rukou žlutého ďábla, který se přes SPT, Telecom, Český Telecom, Czech Telecom a jiné značky, které si jeho pan ředitel nechal pokaždé mastně zaplatit (protože si je sám na sebe nejdřív registroval, pak přejmenoval státní firmu a pak jí prodal tu značku) dozrál až do podoby Telefonica O2. Stále je to ale ta samá firma, která místo investic a férových konkurenčních nabídek škube zákazníky a prodává jim aušus. Navíc jsem dobře věděl, že ADSL od O2 v mé lokalitě funguje velmi špatně, většina sousedů měla problémy, dosahovali sotva třetinové rychlosti oproti nominální, a platili jako mourovatí (paušál za telefon + paušál za ADSL = 900+ Kč).
Proto jsem využil možnosti LLU (pronájmu "místní smyčky", tedy toho drátu z telefonní ústředy až ke mně domů) a pořídil si ADSL od firmy Volný, což byli ve své době průkopníci paušálně placeného internetu v Česku. Za 699 korun měsíčně jsem si koupil 8192 / 512 kbps (příchozí/odchozí rychlost), bez omezení dat, s veřejnou statickou IP adresou, a fakt to jelo! No, musel jsem vyměnit dodaný modem za jiný, Edimax 7084B, který se ukázal být mnohem citlivějším, a pak jsem dokázal téměř nemožné - na 4200 metrů dlouhém drátu jsem se připojil rychlostí 8190/509 kbps!
Dva a půl roku jsem byl spokojen, výpadky byly za tu dobu asi jen tři a vždy byly rychle odstraněny. Rychlost přenosu nekolísala, při testech jsem dosahoval standardně přes 6,5 Mbps. Prostě pohoda. Z ničeho nic ovšem přišel dopis, který pravil, že společnost Volný, kterou mezitím koupil Dial Telecom, prodala všechny své domácí zákazníky jiné firmě - a nemohl jsem mít větší "štěstí" - prodala je Telefonice O2! Takže jsem se bez vlastního přičinění ocitl po 8 letech zpět v rukou ďábla, který mi už poslal dopis, že pozítří, tj. poslední březnový den, budu přepojen, změní mi IP adresu a stanu se jejich rukojmím...
Telecome, telecome, jestli mi nedáš pevnou veřejnou IP a nebo mi pokazíš mou statistiku přenosové rychlosti, prokleju tě! Tu máš aktuální screenshot z http://speedtest.net/ a opovaž se jet pomaleji!
Věděl jsem ale, že už nikdy ani za nic se nesvěřím do rukou žlutého ďábla, který se přes SPT, Telecom, Český Telecom, Czech Telecom a jiné značky, které si jeho pan ředitel nechal pokaždé mastně zaplatit (protože si je sám na sebe nejdřív registroval, pak přejmenoval státní firmu a pak jí prodal tu značku) dozrál až do podoby Telefonica O2. Stále je to ale ta samá firma, která místo investic a férových konkurenčních nabídek škube zákazníky a prodává jim aušus. Navíc jsem dobře věděl, že ADSL od O2 v mé lokalitě funguje velmi špatně, většina sousedů měla problémy, dosahovali sotva třetinové rychlosti oproti nominální, a platili jako mourovatí (paušál za telefon + paušál za ADSL = 900+ Kč).
Proto jsem využil možnosti LLU (pronájmu "místní smyčky", tedy toho drátu z telefonní ústředy až ke mně domů) a pořídil si ADSL od firmy Volný, což byli ve své době průkopníci paušálně placeného internetu v Česku. Za 699 korun měsíčně jsem si koupil 8192 / 512 kbps (příchozí/odchozí rychlost), bez omezení dat, s veřejnou statickou IP adresou, a fakt to jelo! No, musel jsem vyměnit dodaný modem za jiný, Edimax 7084B, který se ukázal být mnohem citlivějším, a pak jsem dokázal téměř nemožné - na 4200 metrů dlouhém drátu jsem se připojil rychlostí 8190/509 kbps!
Dva a půl roku jsem byl spokojen, výpadky byly za tu dobu asi jen tři a vždy byly rychle odstraněny. Rychlost přenosu nekolísala, při testech jsem dosahoval standardně přes 6,5 Mbps. Prostě pohoda. Z ničeho nic ovšem přišel dopis, který pravil, že společnost Volný, kterou mezitím koupil Dial Telecom, prodala všechny své domácí zákazníky jiné firmě - a nemohl jsem mít větší "štěstí" - prodala je Telefonice O2! Takže jsem se bez vlastního přičinění ocitl po 8 letech zpět v rukou ďábla, který mi už poslal dopis, že pozítří, tj. poslední březnový den, budu přepojen, změní mi IP adresu a stanu se jejich rukojmím...
Telecome, telecome, jestli mi nedáš pevnou veřejnou IP a nebo mi pokazíš mou statistiku přenosové rychlosti, prokleju tě! Tu máš aktuální screenshot z http://speedtest.net/ a opovaž se jet pomaleji!
ASUS M2N VM-DH: uspat a probudit se
Před lety jsem si koupil základní desku do počítače od firmy ASUS, jmenovala se (vlastně ještě pořád se jmenuje, pořád slouží) M2N VM-DH. To DH značí Digital Home a to mě na ní fascinovalo - měla vestavěnou na tehdejší dobu výkonnou grafiku nVIDIA 6150, WiFi a hlavně jako příslušenství měla infračervené dálkové ovládání, které dokonce umělo počítač zapnout z vypnutého stavu! Čili to vypadalo jako skvělý základ pro multimediální stroj (v té době jsem teprve začínal koketovat s představou něčeho, co časem vykrystalizovalo v MythTV).
Ačkoliv v MS Windows se tato deska (resp. počítač na ní postavený) uměla usnout (suspend) a zase se probudit v pořádku, tak v Linuxu se mi to NIKDY nepodařilo. Za celé dlouhé roky, kdy jsem to trápil v různých verzích linuxového kernelu i distribucí, se nikdy neprobudila v pořádku, tj. vždycky buďto vytuhla při probouzení, nebo alespoň byl nefunkční obraz (černá tma, monitor nedetekoval signál). Zkoušel jsem všechny možné triky, ale nikdy jsem to neporazil.
Nedávno jsem si usmyslel, že když je problém po probuzení v grafice, tak ta on-board grafika asi stojí za starou bačkoru a pořídil jsem si výkonnou přídavnou grafiku nVIDIA 210 do PCI-E slotu. Všechno jelo dobře, jen probouzení z uspání se stále nedařilo. Nepomohl ani nejposlednější update BIOSu. Zlomil jsem nad tím hůl.
Teď jsem se ale rozhodl pro akci Kulový blesk, spočívající ve velké rošádě domácích počítačů. Jedním z cílů akce je postavit samostatný MythTV backend a umístit ho někam mimo obytné místnosti, jelikož hluk z Tenoru se mi nikdy nepodařilo zcela odstranit a jak větráky stárnou, a harddisky v MythTV stroji přibývají, hladina hučení/šumění/občas_vrzání se v obýváku pořád zvyšuje a je potřeba s tím už rázně zatočit. Potřebuju tedy postavit samostatný server, ale z čeho?
Opět jsem si vzpomněl na svůj pracovní stroj, který by díky integrované grafice byl skvělý základ pro server hučící někde ve sklepě. Dal jsem mu znovu šanci a snad podesáté ho začal cvičit na uspávání a probouzení. Vzdal jsem probouzení s obrazem - u serveru stejně nebude potřeba, a jal se ho cvičit alespoň na obyčejné, ale spolehlivé probuzení z uspání do paměti, a to magickým paketem poslaným po ethernetové síti.
V nainstalovaném Ubuntu 10.10 se nedařilo vůbec - při probouzení vytuhl celý kernel. V aktuálním Debianu 6.0 jsem probudit mohl, ale pouze tlačítkem Power na skříni - klávesnicí ani po síti se nedařilo. Navíc šlo probudit stroj jen jednou, podruhé už to nešlo, skript pm-suspend zůstal už při uspávání někde viset. Ve starším (ale stále báječném) Debianu 5.0 probouzení tlačítkem Power fungovalo spolehlivě - samozřejmě stále bez obrazu, ale na ten už jsem rezignoval. Bohužel pro nový MythTV 0.24 potřebuji nový Debian 6.0 s nejnovějším Qt... Jak tohle vyřeším? Starý kernel v novém Debianu? To nevypadá dobře...
Dost zoufalý jsem se jal hledat, jak je to s tím probouzením ve světě. Zlatý Google nezklamal a našel nějakého panáčka, který právě tuhle desku naučil uspávat a probouzet se tím, že v BIOSu popadl nastavení "Plug and Play OS installed" a VYPL HO! Velmi nadějná stopa! Ovšem jak ironické - tato volba je v BIOSu kvůli MS Windows 95 (první plug&play OS od Microsoftu), Linux je už mnoho let (někdy od verze 2.4) samozřejmě také plug&play. Nicméně právě tato deska tu volbu pro Linux zjevně potřebuje vypnout - nejspíš ty integrované periférie neumí kernel dodneška pořádně zinicializovat... Nadšeně jsem přenastavil BIOS a zopakoval uspávací triatlon, bohužel bez úspěchu - Ubuntu tuhé rovnou, Debiany se chovaly stejně jako dříve. Jak dál s tím serverem tedy?
Dnes ráno jsem se rozhodl konat i přes stávající nejistotu a začal tím, že jsem vyndal z počítače přídavnou grafiku. Tím jsem ho ale rozlobil natolik, až jsem ztratil obraz i na integrované grafice. Když jsem to zkoumal, zjistil jsem, že ta integrovaná grafika už je tak naštvaná, že vůbec nemluví s novým monitorem přes VESA DDC protokol, nic o něm neví, nezná jeho nádherné Full HD rozlišení, zkouší na něj VGA 640x480, monitor se urazí a obraz není žádný. Musel jsem na ni pořádně kleknout, aby se umoudřila - přes vrácenou externí grafiku jsem z monitoru vymáčkl EDID data, uložil do souboru, /etc/X11/xorg.conf instruoval tak, aby integrovaná grafika načetla EDID data ze souboru, tím pochopila, jak krásný monitor je připojený a tak jsem konečně získal zas normální obraz.
To mě velmi povzbudilo a začal jsem znovu, pojedenácté, zkoušet to uspávání. V nainstalovaném Ubuntu 10.10 jsem do /proc/acpi/wakeup jsem jen tak z voleje naechoval "PS2K", na příkazové řádce zadal "sync; sync; pm-suspend", pomodlil se k bohům výpočetní techniky a odpálil to celé Enterem. Počítač okamžitě usnul, tak jsem vydržel chvíli bez dechu a pak jsem jemně klepl do mezerníku klávesnice - a voilá, počítač se probudil i s obrazem!!! Naprosto neuvěřitelný úspěch po letech beznaděje! Přičemž vlastně vůbec nechápu, co se změnilo oproti minulým pokusům - aha, snad jen to nastavení v BIOSu, Plug&Play OS. Nicméně to jsem přece zkoušel už jednou a nepomohlo to, možná souběh s tou přídavnou grafikou? Nevím, neřeším, nepřepínám a jedu!
Pln euforie jsem zkusil ještě jednu drobnost: naechovat MMAC do wakeup, jestli to náhodou nevyřeší probouzení po síti, když ten PS2K vyřešil probouzení klávesnicí. A fakt, počítač se probudil i magickým paketem jako by se nechumelilo!
Souhrn kroků vedoucích k vysněnému cíli:
1) v BIOSu musí být volba "Plug&Play OS installed: NO"
2) integrovaná grafika musí být v dobré náladě, xorg.conf odkazovat na správná EDID data
3) "echo PS2K > /proc/acpi/wakeup" pro probouzení klávesnicí
4) "echo MMAC > /proc/acpi/wakeup" pro probouzení Wake-on-LAN paketem po síti
5) "sync; sync; pm-suspend", pomodlit a jede to! (v Ubuntu 10.10, Debiany jdu teprve zkusit)
Jsem opojen vítězstvím nad hmotou a nenávistí a kola velkého Kulového blesku se roztáčejí...
Ačkoliv v MS Windows se tato deska (resp. počítač na ní postavený) uměla usnout (suspend) a zase se probudit v pořádku, tak v Linuxu se mi to NIKDY nepodařilo. Za celé dlouhé roky, kdy jsem to trápil v různých verzích linuxového kernelu i distribucí, se nikdy neprobudila v pořádku, tj. vždycky buďto vytuhla při probouzení, nebo alespoň byl nefunkční obraz (černá tma, monitor nedetekoval signál). Zkoušel jsem všechny možné triky, ale nikdy jsem to neporazil.
Nedávno jsem si usmyslel, že když je problém po probuzení v grafice, tak ta on-board grafika asi stojí za starou bačkoru a pořídil jsem si výkonnou přídavnou grafiku nVIDIA 210 do PCI-E slotu. Všechno jelo dobře, jen probouzení z uspání se stále nedařilo. Nepomohl ani nejposlednější update BIOSu. Zlomil jsem nad tím hůl.
Teď jsem se ale rozhodl pro akci Kulový blesk, spočívající ve velké rošádě domácích počítačů. Jedním z cílů akce je postavit samostatný MythTV backend a umístit ho někam mimo obytné místnosti, jelikož hluk z Tenoru se mi nikdy nepodařilo zcela odstranit a jak větráky stárnou, a harddisky v MythTV stroji přibývají, hladina hučení/šumění/občas_vrzání se v obýváku pořád zvyšuje a je potřeba s tím už rázně zatočit. Potřebuju tedy postavit samostatný server, ale z čeho?
Opět jsem si vzpomněl na svůj pracovní stroj, který by díky integrované grafice byl skvělý základ pro server hučící někde ve sklepě. Dal jsem mu znovu šanci a snad podesáté ho začal cvičit na uspávání a probouzení. Vzdal jsem probouzení s obrazem - u serveru stejně nebude potřeba, a jal se ho cvičit alespoň na obyčejné, ale spolehlivé probuzení z uspání do paměti, a to magickým paketem poslaným po ethernetové síti.
V nainstalovaném Ubuntu 10.10 se nedařilo vůbec - při probouzení vytuhl celý kernel. V aktuálním Debianu 6.0 jsem probudit mohl, ale pouze tlačítkem Power na skříni - klávesnicí ani po síti se nedařilo. Navíc šlo probudit stroj jen jednou, podruhé už to nešlo, skript pm-suspend zůstal už při uspávání někde viset. Ve starším (ale stále báječném) Debianu 5.0 probouzení tlačítkem Power fungovalo spolehlivě - samozřejmě stále bez obrazu, ale na ten už jsem rezignoval. Bohužel pro nový MythTV 0.24 potřebuji nový Debian 6.0 s nejnovějším Qt... Jak tohle vyřeším? Starý kernel v novém Debianu? To nevypadá dobře...
Dost zoufalý jsem se jal hledat, jak je to s tím probouzením ve světě. Zlatý Google nezklamal a našel nějakého panáčka, který právě tuhle desku naučil uspávat a probouzet se tím, že v BIOSu popadl nastavení "Plug and Play OS installed" a VYPL HO! Velmi nadějná stopa! Ovšem jak ironické - tato volba je v BIOSu kvůli MS Windows 95 (první plug&play OS od Microsoftu), Linux je už mnoho let (někdy od verze 2.4) samozřejmě také plug&play. Nicméně právě tato deska tu volbu pro Linux zjevně potřebuje vypnout - nejspíš ty integrované periférie neumí kernel dodneška pořádně zinicializovat... Nadšeně jsem přenastavil BIOS a zopakoval uspávací triatlon, bohužel bez úspěchu - Ubuntu tuhé rovnou, Debiany se chovaly stejně jako dříve. Jak dál s tím serverem tedy?
Dnes ráno jsem se rozhodl konat i přes stávající nejistotu a začal tím, že jsem vyndal z počítače přídavnou grafiku. Tím jsem ho ale rozlobil natolik, až jsem ztratil obraz i na integrované grafice. Když jsem to zkoumal, zjistil jsem, že ta integrovaná grafika už je tak naštvaná, že vůbec nemluví s novým monitorem přes VESA DDC protokol, nic o něm neví, nezná jeho nádherné Full HD rozlišení, zkouší na něj VGA 640x480, monitor se urazí a obraz není žádný. Musel jsem na ni pořádně kleknout, aby se umoudřila - přes vrácenou externí grafiku jsem z monitoru vymáčkl EDID data, uložil do souboru, /etc/X11/xorg.conf instruoval tak, aby integrovaná grafika načetla EDID data ze souboru, tím pochopila, jak krásný monitor je připojený a tak jsem konečně získal zas normální obraz.
To mě velmi povzbudilo a začal jsem znovu, pojedenácté, zkoušet to uspávání. V nainstalovaném Ubuntu 10.10 jsem do /proc/acpi/wakeup jsem jen tak z voleje naechoval "PS2K", na příkazové řádce zadal "sync; sync; pm-suspend", pomodlil se k bohům výpočetní techniky a odpálil to celé Enterem. Počítač okamžitě usnul, tak jsem vydržel chvíli bez dechu a pak jsem jemně klepl do mezerníku klávesnice - a voilá, počítač se probudil i s obrazem!!! Naprosto neuvěřitelný úspěch po letech beznaděje! Přičemž vlastně vůbec nechápu, co se změnilo oproti minulým pokusům - aha, snad jen to nastavení v BIOSu, Plug&Play OS. Nicméně to jsem přece zkoušel už jednou a nepomohlo to, možná souběh s tou přídavnou grafikou? Nevím, neřeším, nepřepínám a jedu!
Pln euforie jsem zkusil ještě jednu drobnost: naechovat MMAC do wakeup, jestli to náhodou nevyřeší probouzení po síti, když ten PS2K vyřešil probouzení klávesnicí. A fakt, počítač se probudil i magickým paketem jako by se nechumelilo!
Souhrn kroků vedoucích k vysněnému cíli:
1) v BIOSu musí být volba "Plug&Play OS installed: NO"
2) integrovaná grafika musí být v dobré náladě, xorg.conf odkazovat na správná EDID data
3) "echo PS2K > /proc/acpi/wakeup" pro probouzení klávesnicí
4) "echo MMAC > /proc/acpi/wakeup" pro probouzení Wake-on-LAN paketem po síti
5) "sync; sync; pm-suspend", pomodlit a jede to! (v Ubuntu 10.10, Debiany jdu teprve zkusit)
Jsem opojen vítězstvím nad hmotou a nenávistí a kola velkého Kulového blesku se roztáčejí...
pondělí 25. ledna 2010
Seriál o MythTV v češtině
Na vydařené loňské konferenci LinuxAlt v Brně jsem se potkal s šéfredaktorem webzinu Root.cz Petrem Krčmářem, což je mimochodem velmi pohodový chlapík, a zeptal jsem se ho, neměl-li by zájem o článek o projektu MythTV. Jak se tak pěkně česky říká "slovo dalo slovo", Petr neměl nic proti, já mu to slíbil a týdny běžely.
Konečně přes Vánoce jsem měl trochu času a tak jsem sedl a začal psát. A napsal jsem článek o MythTV, ale byl moc dlouhý - prý má mít článek pro Root.cz tak 6 až 9 tisíc znaků. A můj měl 15 tisíc. Tak jsem ho rozdělil na dva články a tam někde to začalo. Právě teď mi tam vychází už čtvrtý díl seriálu o MythTV aneb linuxu v obýváku.
Je to dobré. MythTV mi hodně dal, Root.cz jakbysmet, a tohle je můj způsob, jak to oběma aspoň trochu oplatit.
Konečně přes Vánoce jsem měl trochu času a tak jsem sedl a začal psát. A napsal jsem článek o MythTV, ale byl moc dlouhý - prý má mít článek pro Root.cz tak 6 až 9 tisíc znaků. A můj měl 15 tisíc. Tak jsem ho rozdělil na dva články a tam někde to začalo. Právě teď mi tam vychází už čtvrtý díl seriálu o MythTV aneb linuxu v obýváku.
Je to dobré. MythTV mi hodně dal, Root.cz jakbysmet, a tohle je můj způsob, jak to oběma aspoň trochu oplatit.
sobota 19. prosince 2009
DVB-T: různorodá citlivost
Jak jsem nedávno nadšeně popisoval, DVB-T už kousíčkem signálu zasahuje až k nám. Při testování na kombinovaném DVD + DVB-T přístroji Sencor SDV-8804T jsem úspěšně naladil 3 multiplexy - jeden rakouský a dva české. Původní fantastická kvalita příjmu však mezitím bůhvíproč poklesla, takže teď přijímám veřejnoprávní multiplex 1 (MPX1) se silou signálu 73% a kvalitou 99%, zatímco komerční multiplex 2 (MPX2) ukazuje signál jen asi 55% a kvalitu kolem 66-80% (dost to kolísá). Rozdíl je způsoben zřejmě tím, že MPX1 chytám zároveň jak od Mikulova, tak i z Kojálu a signál se na anténě sečte, zatímco MPX2 se plíží přes hory a doly jen z té Pálavy.
Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:
Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:
Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.
Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)
Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:
Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:
Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.
Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)
Samsung LCD TV: kontrast se lepší
Vánoce se kvapem blíží a tak lidé nakupují kde co, třeba i krásné nové LCD televize. Nachomýtl jsem se šikovně k jedné takové koupi a měl tak možnost otestovat jednu z nejlevnější 32" LCD TV - Samsung LE 32 B350. Byla to neuvěřitelně výhodná koupě (< 9kKč), tak jsem byl zvědavý, jak se bude přístroj z tak nízké modelové řady chovat v porovnání s mou pětkrát dražší, o 4 roky starší TV - Thomson 32 LB130 S5 - ve své době to byla nejvybavenější TV s výborným obrazem.
Zkoušel jsem DVD přes SCART i YUV (včetně progresivního scanování), obraz byl velmi dobrý, ale rozhodující test byl až moje HTPC připojené přes jeden z HDMI vstupů. První, co mě při výchozím nastavení od výrobce překvapilo, byla černá - byla totiž opravdu černá. U Thomsonu jsem ladil Brightness, abych viděl tmavší odstíny barev, a tak se černá stala trochu šedivou. Ten Samsung byl ale nádherně černý, paráda.
Hned jsem nedočkavě pustil pár HD filmů a byla to naprostá nádhera. Třeba film Earth od BBC, úvodní pohled z vesmíru na překrásnou modrou Zemi a v rohu obrazu kus černočerného kosmu, do kterého vychází Slunce. Je to možné? Že by ten uváděný dynamický kontrast 30,000:1 fakt fungoval? Můj Thomson má 800:1 (ještě poctivý statický kontrast, tehdy se ještě s tím dynamickým nepodvádělo) a nemyslím si, že ten obraz je tak dokonalý. Škoda, že nemám na HTPC dva HDMI výstupy, že bych to pustil naráz do obou a mohl porovnat vedle sebe.
Vsadil jsem tedy na syntetické testy. Už první test kontrastu nádherně prokreslil všechny odstíny všech barev. Thomson tu ztrácí - první dva sloupce nejtmavších odstínů prostě vůbec neukáže. Další dva testy ("fáze" a "ostrost") byly perfektní a tak jsem rychle přeskočil až na prubířský kámen LCD - test černé. Můj "starý" Thomson tu nedokáže zobrazit celé tři řádky testovacích tmavých čtverců - prostě je tam tma ve tmě. Až čtverec s odstínem "15" se dá nepatrně tušit, spíš jen podle obrysu. Samsung oproti tomu nezaváhal a bezvadně zobrazil všechny odstíny včetně nejtmavšího. To mě odrovnalo. Tak fantastický výkon jsem u tak levného modelu vůbec nečekal. Znamená to, že ten pokrok v LCD technologii je opravdu zásadní.
Zbývající testy jsem už proběhl jen letmo. Saturace bílé byla taky perfektní, gradienty v pořádku, u pixel walku nepatrně poblikával obrazec č.3 (můj Thomson má pixel walk bez chybičky). Response time jsem během rychlého testování bohužel neovládl, to když tak někdy příště. U Sub-pixel layoutu je zajímavé, že zatímco můj Thomson má RGB, tak ten Samsung měl V-BGR. Na závěr jsem mohl změřit odběr wattmetrem, což jsem ale taky zapomněl a mrzí mě to. To ještě po Vánocích zkusím napravit.
Závěr z takto rychlého testu je, že dnes i ta nejlevnější Samsung LCD TV nabízí výborný obraz se skvělým kontrastem, výrazně lepším než jen několik let staré špičkové modely LCD TV.
Zkoušel jsem DVD přes SCART i YUV (včetně progresivního scanování), obraz byl velmi dobrý, ale rozhodující test byl až moje HTPC připojené přes jeden z HDMI vstupů. První, co mě při výchozím nastavení od výrobce překvapilo, byla černá - byla totiž opravdu černá. U Thomsonu jsem ladil Brightness, abych viděl tmavší odstíny barev, a tak se černá stala trochu šedivou. Ten Samsung byl ale nádherně černý, paráda.
Hned jsem nedočkavě pustil pár HD filmů a byla to naprostá nádhera. Třeba film Earth od BBC, úvodní pohled z vesmíru na překrásnou modrou Zemi a v rohu obrazu kus černočerného kosmu, do kterého vychází Slunce. Je to možné? Že by ten uváděný dynamický kontrast 30,000:1 fakt fungoval? Můj Thomson má 800:1 (ještě poctivý statický kontrast, tehdy se ještě s tím dynamickým nepodvádělo) a nemyslím si, že ten obraz je tak dokonalý. Škoda, že nemám na HTPC dva HDMI výstupy, že bych to pustil naráz do obou a mohl porovnat vedle sebe.
Vsadil jsem tedy na syntetické testy. Už první test kontrastu nádherně prokreslil všechny odstíny všech barev. Thomson tu ztrácí - první dva sloupce nejtmavších odstínů prostě vůbec neukáže. Další dva testy ("fáze" a "ostrost") byly perfektní a tak jsem rychle přeskočil až na prubířský kámen LCD - test černé. Můj "starý" Thomson tu nedokáže zobrazit celé tři řádky testovacích tmavých čtverců - prostě je tam tma ve tmě. Až čtverec s odstínem "15" se dá nepatrně tušit, spíš jen podle obrysu. Samsung oproti tomu nezaváhal a bezvadně zobrazil všechny odstíny včetně nejtmavšího. To mě odrovnalo. Tak fantastický výkon jsem u tak levného modelu vůbec nečekal. Znamená to, že ten pokrok v LCD technologii je opravdu zásadní.
Zbývající testy jsem už proběhl jen letmo. Saturace bílé byla taky perfektní, gradienty v pořádku, u pixel walku nepatrně poblikával obrazec č.3 (můj Thomson má pixel walk bez chybičky). Response time jsem během rychlého testování bohužel neovládl, to když tak někdy příště. U Sub-pixel layoutu je zajímavé, že zatímco můj Thomson má RGB, tak ten Samsung měl V-BGR. Na závěr jsem mohl změřit odběr wattmetrem, což jsem ale taky zapomněl a mrzí mě to. To ještě po Vánocích zkusím napravit.
Závěr z takto rychlého testu je, že dnes i ta nejlevnější Samsung LCD TV nabízí výborný obraz se skvělým kontrastem, výrazně lepším než jen několik let staré špičkové modely LCD TV.
sobota 28. listopadu 2009
Dálkové DVB-T
Dnes byl zas velmi krásný, slunečný den. Dopoledne jsem u známých montoval rozšíření satelitního příjmu na druhou televizi, a odpoledne jsem přemýšlel, do čeho tak píchnout - a napadlo mě přecejen zkusit nastražit anténu na dálkový pozemní příjem digitálního televizního vysílání, které se z vysílače Kojál spustí už popozítří 1.12. Nemám to sice zapotřebí (jsa plně satelizován), ale DVB-T mě zajímá a nechtělo semi čekat s pokusy celý další rok, než dorazí až do mého regionu.
Tak jsem vyšplhal na zmrzlou střechu (jaký to rozdíl proti minulému šplhu, kdy jsem se rozžhavených tašek nemohl ani dotknout) a začal na stožár montovat tzv. malé plzeňské síto (TVB 21-60), které jsem doma našel ve starých zásobách. Šance nebyly velké, protože vzdálenost od Kojálu je značná (přes 60 km) a blízký les tím směrem značně povyrostl. Navíc jsem v tomto plánu původně počítal s velkým plzeňským sítem, které má dvakrát větší plochu a tím i příslušně větší zisk. Celé jsem to hodlal ladit podle analogového příjmu, dosáhnout co nejmenšího zrnění a co nejlepšího obrazu a pak napjatě čekat do úterka, kdy začne Kojál skutečně digitálně vysílat programy naší koncesionářské ČT.
No a když už jsem byl na té střeše, říkal jsem si, proč nezkusit jiný vzdálený vysílač, označovaný v tabulkách jako Mikulov - Děvín a vysílající z Pálavských vrchů, vzdálených přes 80 km. Ten už digitálně vysílá, ale jen čtvrtinovým výkonem (25 kW) oproti tomu, co se chystá na Kojálu. Tak jsem tedy natočil anténu jeho směrem, opět tedy na hustý les, a zkusil proskenovat kanály. Těžko vyjádřit to velké překvapení a radost, když přijímač naladil nejen 5 českých programů ve vynikající kvalitě 99% (signál 66%), ale i 4 rakouské! Až popozítří ze stejného vysílače začne vysílat i ČT, budu mít 9 českých pozemních digi programů (k těm asi 20 satelitním :-). Hned jdu vybírat nějaký pěkný tuner pro HTPC!
Tak jsem vyšplhal na zmrzlou střechu (jaký to rozdíl proti minulému šplhu, kdy jsem se rozžhavených tašek nemohl ani dotknout) a začal na stožár montovat tzv. malé plzeňské síto (TVB 21-60), které jsem doma našel ve starých zásobách. Šance nebyly velké, protože vzdálenost od Kojálu je značná (přes 60 km) a blízký les tím směrem značně povyrostl. Navíc jsem v tomto plánu původně počítal s velkým plzeňským sítem, které má dvakrát větší plochu a tím i příslušně větší zisk. Celé jsem to hodlal ladit podle analogového příjmu, dosáhnout co nejmenšího zrnění a co nejlepšího obrazu a pak napjatě čekat do úterka, kdy začne Kojál skutečně digitálně vysílat programy naší koncesionářské ČT.
No a když už jsem byl na té střeše, říkal jsem si, proč nezkusit jiný vzdálený vysílač, označovaný v tabulkách jako Mikulov - Děvín a vysílající z Pálavských vrchů, vzdálených přes 80 km. Ten už digitálně vysílá, ale jen čtvrtinovým výkonem (25 kW) oproti tomu, co se chystá na Kojálu. Tak jsem tedy natočil anténu jeho směrem, opět tedy na hustý les, a zkusil proskenovat kanály. Těžko vyjádřit to velké překvapení a radost, když přijímač naladil nejen 5 českých programů ve vynikající kvalitě 99% (signál 66%), ale i 4 rakouské! Až popozítří ze stejného vysílače začne vysílat i ČT, budu mít 9 českých pozemních digi programů (k těm asi 20 satelitním :-). Hned jdu vybírat nějaký pěkný tuner pro HTPC!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)