Představení Orange Pi

Na Installfestu 2017 jsem měl 25 minut na představení počítačů z rodiny Orange Pi. Necelá půlhodina je samozřejmě velmi málo času - dalo by se o nich mluvit několik hodin. Přesto jsem se pokusil o jakýsi letmý přehled a srovnání s etalonem v této třídě - Raspberry Pi.

Zde je videozáznam přednášky:

Zde je odkaz na mou prezentaci v PDF.

Video startu a přehrávání videa

Na přednášce se mi ani v čase určeném původně pro oběd nepodařilo předvést start Orange Pi One, což mě velmi mrzelo. Předpokládám, že si nějak nerozuměl HDMI výstup Orange Pi One s HDMI vstupem tamního video systému. Mít víc času, dva síťové kabely a switch, propojil bych se s Orange Pi a přihlásil se na něj přes SSH. Anebo jsem mohl frajersky použít tu sériovou debug konzoli, kterou má každičký Orange Pi - serial/USB převodník jsem měl po ruce, jen jsem neměl správné piny...
Po připojení by stačilo spustit příkaz/program "h3disp", který je určený k nastavování různých HDMI frekvencí a rozlišení. Bohužel tolik času jsem tam neměl.

Proto jsem teď doma natočil krátký video záznam, který ukazuje nejen start systému Armbian a jeho desktop, ale také jsem zaznamenal průběh přehrávání testovacích videostreamů z jell.yfish.us - od 5Mbps až po 55Mbps, v H.264 i v novém HEVC (H.265). Myslím, že budete překvapeni, jak to na počítači za 250 Kč funguje (jen prosím omluvte kvalitu záznamu - mám Full HD monitor i FullHD videokameru v telefonu, ale není to bohužel správně zaostřené, takže to vypadá děsně):

h3disp

Jak jsem uvedl, "h3disp" dokáže editovat soubor script.bin, který obsahuje informace ke startu systému, krom jiného i nastavení grafického režimu: v této diskusi se poměrně podrobně rozebírá několik monitorů, které původně neběžely, ale pak se rozběhly (s poměrem stran 5:4 a podobně) a zde je zdrojový kód h3disp, kde nejlépe můžete vidět, kolik grafických režimů podporuje. Myslím, že tam najdete i ten svůj. Všimněte si, že je rozdíl mezi HDMI a DVI, je potřeba to v "h3disp" jasně zadat (parametrem -d pro DVI). Toto bude nejspíš ten důvod, proč mi to na Installfestu nenaběhlo - jejich HDMI vstup jistě fungoval jako DVI monitor.

GPIO

Pro bastlíře je skvělé, že všechny Orange Pi mají na 40pinovou (Zero 26pinovou) lištu vyvedenu celou řadu pinů procesoru, se kterými si můžete hrát jako na Arduinu, tj. rozsvěcet světýlka, číst hodnoty všemožných senzorů nebo třeba připojit celý displej. Na Raspberry Pi slouží pro pohodlný Arduino-like přístup k těmto pinům knihovna WiringPi. Je dostupná i pro Orange Pi: www.orangepi.org/Docs/WiringPi.html
A pokud jste orientovaní spíš na Python, tak potom zkuste tuto knihovnu: github.com/duxingkei33/orangepi_PC_gpio_pyH3

Pokud vám chybí ještě nějaká informace k Orange Pi, která na mé přednášce nezazněla, dejte vědět, doplním ji sem.

MythTV, VDPAU, Pařízek a kostičky v TV

Nejdřív rozkóduji nadpis: MythTV je skvělý digitální videorekordér, nebo dnes už spíš multimediální centrum, o kterém jsem psal například na Root.cz, české stránky o něm pak provozuji na TVPC.cz.

VDPAU je název pro programové rozhraní, které umožní těžkou a špinavou práci s dekódováním a zobrazováním videa přenechat grafické kartě od firmy NVIDIA (dnes už prý i AMD), která se s tím vůbec nezapotí, na rozdíl od slabého hlavního procesoru, který na opravdu hustá videa (s vysokým bitrate) obvykle nemívá dost sil.

Radim Pařízek je bubeník kapely Citron, který rozjel několik vlastních TV stanic a pro ně navíc i dva pozemní digitální multiplexy, Multiplex 4 a Regionální síť 7.

Kostičky jsou pak jeden z lidových výrazů pro viditelné poruchy v digitálním obraze, kdy se původně celistvý obraz rozpadne do jednotlivých "kostiček" (čtverečků) a různě dlouho různě hrozně zlobí.

No a zajímavé je, že prakticky všechny pořady televizí vysílaných v Pařízkových výše zmíněných multiplexech trpí hrozným kostičkováním v momentech velkých změn obrazu. A že to není silou či kvalitou signálu je možné se přesvědčit například v této velmi dlouhé diskusi. Nečetl jsem ji celou, ale myslím, že správný závěr z ní je, že kostičkování se týká mnoha desítek různých TV a set-top boxů různých výrobců, přičemž Radim sám je určitým způsobem z obliga, protože vysílaný stream je dle MPEG normy - bohužel používá nějaké nastavení kódování prokládaných půlsnímků, které téměř nikdo jiný na světě nepoužívá, takže na něj mnoho různých výrobců digitálních televizí jaksi není připraveno.

MythTV u nás doma nahrává všechny naše oblíbené pořady, hlavně jednotlivé díly televizních seriálů, například SpongeBoba v kalhotách. Ten zrovna běží na TV stanici, která se jmenuje tuším Smíchov a ta je součástí DVB-T multiplexu 4. No a tím pádem bohužel taky kostičkuje. Proto jsem to začal řešit, a jako první jsem se odhodlal k upgrade MythTV z verze 0.26 na aktuální verzi 0.27 doufaje, že to pomůže. Nepomohlo.

Jak jsem výše naznačil, dekódování MPEG proudu zajišťuje grafická karta přes rozhraní VDPAU. Napadlo mě, že třeba pomůže novější NVIDIA ovladač a tak jsem se pustil do upgrade jeho. To bylo poněkud zajímavější, ale aspoň jsem se naučil, že v (X)Ubuntu se na změnu proprietárních ovladačů používá program s názvem "jockey", přičemž kromě obvyklé grafické podoby "jockey-gtk" má také verzi pro příkazovou řádku "jockey-text", která umí vypsat všechny dostupné verze ovladačů ("jockey-text -l"), a také některou z nich vybrat a použít ("jockey-text -e xorg:nvidia_319_updates"). Dále jsem se po několika hodinách bojů naučil, že přestože jockey ukazuje, že je zvolená verze 319, tak pokud je v systému z dřívějška nainstalovaná i jiná verze (např. výchozí 304 v Ubuntu 12.04), tak to pořád nějak zlobí. Řešením je odinstalovat všechny ostatní nepoužívané NVIDIA ovladače. Kupodivu ani nakonec úspěšný upgrade ovladače graf. karty také nepomohl a pořady kostičkovaly dál.

Poslední možnost byla vypnout VDPAU úplně a nechat MPEG video dekódovat jen slabý Atomový procesor. Naštěstí má MythTV možnost volby, pro jaké rozlišení použít jaký dekodér, takže jsem mohl stanice vysílající ve vysokém rozlišení nechat dál grafické kartě, a pouze stanice se standardním rozlišením (PAL 720x756) poslat k dekódování hlavnímu procesoru. No a toto nastavení zázračně vše vyřešilo a kostičky snad definitivně zmizely. Dal jsem si  tu práci a natočil to všechno na videokameru (přepněte si video na celou obrazovku, jinak jsou mé překryvné komentáře bůhví/Googlevíproč nekompletní):

Můj závěr z toho je, že svobodný software (knihovna FFMPEG) zas jednou zvítězil nad dedikovaným hardware v pružnosti, obecnosti a bezchybnosti. Dlouhodobě totiž razím tezi, že nejlepší je mít na všechno počítač s vhodným softwarem namísto různých jednoúčelových krabiček (set-top boxů, DVD přehrávačů atd.), protože svobodný software se zdrojovým kódem se vždy opravuje jednodušeji než proprietární hardware. Samozřejmě v tomto případě je to trošku "přitažené za vlasy", protože i ta grafická karta dekóduje MPEG pomocí software, ale tento je dostupný pouze v binární formě a záleží jen na firmě NVIDIA, jestli si někdy všimne, že Radim Pařízek někde v Evropě nastavil svůj MPEG enkodér poněkud netradičně...

EDIT: 17.11. jsem to nahlásil i v NVIDIA.

Seriál o MythTV v češtině

Na vydařené loňské konferenci LinuxAlt v Brně jsem se potkal s šéfredaktorem webzinu Root.cz Petrem Krčmářem, což je mimochodem velmi pohodový chlapík, a zeptal jsem se ho, neměl-li by zájem o článek o projektu MythTV. Jak se tak pěkně česky říká "slovo dalo slovo", Petr neměl nic proti, já mu to slíbil a týdny běžely.

Konečně přes Vánoce jsem měl trochu času a tak jsem sedl a začal psát. A napsal jsem článek o MythTV, ale byl moc dlouhý - prý má mít článek pro Root.cz tak 6 až 9 tisíc znaků. A můj měl 15 tisíc. Tak jsem ho rozdělil na dva články a tam někde to začalo. Právě teď mi tam vychází už čtvrtý díl seriálu o MythTV aneb linuxu v obýváku.

Je to dobré. MythTV mi hodně dal, Root.cz jakbysmet, a tohle je můj způsob, jak to oběma aspoň trochu oplatit.

DVB-T: různorodá citlivost

Jak jsem nedávno nadšeně popisoval, DVB-T už kousíčkem signálu zasahuje až k nám. Při testování na kombinovaném DVD + DVB-T přístroji Sencor SDV-8804T jsem úspěšně naladil 3 multiplexy - jeden rakouský a dva české. Původní fantastická kvalita příjmu však mezitím bůhvíproč poklesla, takže teď přijímám veřejnoprávní multiplex 1 (MPX1) se silou signálu 73% a kvalitou 99%, zatímco komerční multiplex 2 (MPX2) ukazuje signál jen asi 55% a kvalitu kolem 66-80% (dost to kolísá). Rozdíl je způsoben zřejmě tím, že MPX1 chytám zároveň jak od Mikulova, tak i z Kojálu a signál se na anténě sečte, zatímco MPX2 se plíží přes hory a doly jen z té Pálavy.

Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:


Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:


Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.

Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)

Satelitní HDTV

Satelitní HDTV přichází ve stále hojnějším počtu stanic, a většinou si pro šíření vybírá úspornější a výkonnější standard DVB-S2. Nadešel proto čas upgrade: stará dobrá SkyStar DVB-S PCI karta dostala novou sestřičku: DVB-S2 TeVii S460. Při té příležitosti jsem překopal původní dvoukonvertorový příjem ještě z podzimu 2005 na rovnou čtyř (HotBird, Astra, Astra, Eurobird) - vlastně pěti, protože na naši Astru 23,5E jsem namířil twin LNB:



Ladění probíhalo kolem oběda za krásného letního počasí. Střešní tašky už byly tak rozpálené, že se o ně nedalo opírat ani kolenem v montérkách... Ladil jsem pečlivě jak podle pípáku, tak i dle monitoru síly signálu a SNR na kartě dole v počítači - připojený přes SSH Nokií N810 ze střechy. Nakonec jsem zjistil, že nejlepší signál naměřím, když všechny úchyty všech konvertorů v multifokusu jsou prostě nalepené přímo na sebe :-)

Karta TeVii S460 funguje v Ubuntu Karmic Koala (čerstvě vydaná alpha 4, zvolil jsem ji kvůli novému kernelu 2.6.31) skvěle. Stačilo akorát vyměnit firmware v /lib/firmware/dvb-fe-cx24116.fw (známá věc, google napoví). Na ladění je potřeba buďto w-scan nebo scan upravený pro DVB-S2. Nejlepší na tom ale je, že právě dnes byl zařazen do MythTV dlouho očekávaný DVB-S2 patch (#5882)! Zdá se, že nadcházející verze MythTV 0.22 bude opravdu krásně vypečená - DVB-S2 (pro satelitní HDTV příjem) a VDPAU (grafikou akcelerované H.264 video) jako hlavní taháky... Už se nemůžeme dočkat :-)