Od té doby jsem několikrát mírně vylepšil plošný spoj, značně jsem zapracoval na firmware, pohnul jsem trochu s cloudovou službou, ujistil se, že 11 čidel připojených naráz není problém, ale s jednou věcí jsem přece jen trochu narazil: když někdo potřeboval spínat programovatelným termostatem ve WiFi Teploměru spotřebič na síťové napětí (tj. 230 V střídavých), musel použít externí relé. K němu pak potřeboval krabičku, musel to propojit kablíkem s WiFi Teploměrem a v tu chvíli to přestalo být elegantní řešení.
Proto přicházím se zbrusu novou verzí WiFi Teploměru/termostatu, která je zaměřena právě na spínání síťového napětí, tedy spotřebičů s příkonem až 2 kW (přesněji 2300 W). Relé je v této verzi napevno vestavěno. Na obrázku níže má WiFi Teploměr pod krytkou vlevo svorkovnici pro vstup síťového napětí a pod pravou krytkou pak spínaný výstup téhož napětí. Zároveň se ze síťového napětí i sám WiFi Teploměr napájí.
Tato nová verze (říkejme jí verze AC) WiFi Teploměru bude existovat souběžně s původní verzí (verze DC), protože má sice výhodu jednoduššího napájení a spínání síťového napětí, ale zase třeba chybí možnost externí antény, což pro někoho může být zásadní nedostatek. A taky neumí běžet na nízké stejnosměrné napětí, takže například v mobilních či od sítě vzdálených aplikacích zůstává verze DC favoritem.
Rozdíly mezi oběma verzemi přehledně shrnuje následující tabulka:
| Verze | DC | AC |
| Napájení | 3 - 16 V stejnosměrných | 90 - 250 V střídavých |
| Termostatický výstup | volitelný (+ 300 Kč), 5 A | Ano, 10 A |
| Vnitřní WiFi anténa | Ano | Ano |
| Možnost vnější antény | Ano | Ne |
| Cena | 1890 Kč | 1490 Kč |
| Vhodné příslušenství | zdroj či USB kabel, anténa | přívodní kabel, odvodní kabel |
Ostatní vlastnosti, tedy způsob připojení čidel (stereo jack 3,5 mm), firmware a způsob úvodního nastavení, LEDková indikace a ovládání jedním tlačítkem, a také péče a láska, s jakou to vymýšlím, dávám dohromady a testuji, zůstávají stejné.
V případě zájmu pište na petr@pstehlik.cz
Zdá se mi trochu podezřelé to napojení (na obrázku) na dvoužilovou vidlici. Předpokládám, že relé spíná jen jeden vodič a tak se může stát, že spotřebič je i ve vypnutém stavu pod napětím - záleží jen na tom, jak se vidlice strčí do zásuvky. Pokud jsou v krabičce 2 relé nebo nějaké relé, které vypíná současně 2 vodiče, tak je to ok. Použití správně zapojené 3 žilové vidlice by problém odstranilo.
OdpovědětVymazatPravdu díš. Tu bílou vidlici jsem tam připojil narychlo jen pro účely focení. Stejně má maximum 2,5 A. Pro spínání třeba 2 kW topení by byla potřeba poctivá 10A 3žilová vidlice. Tento WiFi Teploměr/termostat by měl zapojovat pouze elektrikář, v tom je to bohužel horší než ta "DC" verze na 12 V.
VymazatMimochodem, ani správná vidlice tě nezachrání, pokud máš v zásuvce fázi vpravo. Nebo i když máš v zásuvce správně fázi vlevo, tak pak může být špatně třeba v prodlužce, jak jsem nedávno s velikým překvapením na mé 5zásuvkové prodlužce zjistil.
Dobrý den.
OdpovědětVymazatVypada to skvěle.
Takový dotaz. Řekněme, že bych chtěl termostat použít pro regulaci elektrického podlahového topeni. Chtěl bych mít jak čidla v podlaze, tak čidla prostorová. Co systém pro spínání více relé. Pro příklad uvedu: Podlahové topení v 5ti místnostech, každé chci regulovat a měřit zvlášť. Jeden wi-fi teploměr s více spínanými vystupy, kterými bych spínal stykače-vše umístěno v rozváděči?
Více výstupů nemám, protože se mi nevejdou do krabičky. Nejste ovšem první, který byste rád ovládal víc věcí naráz. Zatím každému doporučuji jednoduše použít víc WiFi Teploměrů, přestože to není ideální. Možná bych do budoucna mohl udělat nějakou super desku ovládající víc výstupů, ovšem otázkou je kolik - vsadím se, že každý druhý bude potřebovat aspoň o jeden víc, než kolik jich udělám :)
VymazatZdravím Petře,
OdpovědětVymazatjsou to opravdu povedené věci! Jako laik se nestačím divit:-)
Z předchozí odpovědi soudím, že chtěl li bych
A) měřit teplotu či vlhkost na více místech, postačí jeden AC nebo DC Wifi Teploměr
B) měřit a současně regulovat/spínat různá zařízení, je nejvhodnější cestou zapojení několika teploměrů, pro každé zařízení zvlášť.
Jak by to ovšem bylo se spínáním sauny, je na tři fáze 6kW? V tuto chvíli ji spínám na dálku přes relé termostatem Flajzar ETH-BOX1, ale docela by se mi líbilo sdružit všechna teplotně orientovaná zařízení a měření do jedné apky:-)
Honza
Je to přesně tak, jak píšete, ovšem chystám se na novou verzi WiFi Teploměru, která by mohla mít více výstupů, jak píšu tady:
Vymazathttp://joysfera.blogspot.cz/2017/01/wifi-teplomer-s-termostatem-v-roce-2017.html
Spínání třífázové zátěže budou umět všichni elektrikáři - dají tam nějaký stykač na 230 V, který půjde sepnout mým WiFi AC Teploměrem bez problémů.
Tak to si zcela urcite pockam:-)
OdpovědětVymazatV diskusi jsem objevil zminku k Apple standardu Homekit. Ma smysl se tim zabyvat. Apple tomu dela docela velky marketing, a to znamena ze zarizeni s certifikatem HomeKit budou mit velky odbyt!
Ahoj Petře, tohle řešení teploměru na 220V mi přijde jednodušší než mít někde ještě adaptér. Pro někoho sice může být problém absence externí antény jak píšeš, ale tohle mi přijde elegantnější. Jen se zeptám na střeva té AC varianty. Vnitřek si také vymýšlel sám a nebo se ti podařilo "znásilnit" a přeprogramovat SONOFF?
OdpovědětVymazatAno, je to trade-off - sice máš vestavěné relé, rovnou spíná 230 V, sám se z toho i napájí, ale nemáš externí anténu a pracuješ s životu nebezpečným napětím, takže bys měl požádat o zapojení elektrikáře, a v některých provozech (kde je třeba vlhko jako ve skleníku) to prostě není vhodné. A taky to neuživíš z autobaterie :-) Proto jsem rád, že mám obě varianty - AC i DC. Myslím, že se svými vlastnostmi výborně doplňují.
VymazatUvnitř je vskutku vylepšený SONOFF, takže má RoHS a CE, pro ty, kterým na tom záleží.
Do skleníku to opravdu nechci :-) Jen právě dostavuji barák a natáhl jsem si skrz celý dům utp-ko pro DS18b20 a původně jsem měl v plánu měřit arduinem, tak jsem to udělal i taťkovi, ale to ESP-cko se mi zamlouvá více a více. Sice nejsem WiFi moc nakloněný,patřím mezi dráteníky, prostě drát je drát. Podle tvých článků vypadá Lua relativně snadně, ale nikde není žádný ucelený návod pro začátečníky pro programování ESP v Lue a v češtině. Spousty návodů je pro arduino IDE, ale Lua.... To co si dával odkazy do svých prezentací, tak je přímo pro Luu jakožto programovací jazyk. Chtělo by to něco pro úplné začátečníky, krok za krokem, ale to už bych si asi moc vymýšlel
VymazatA moje přednáška o programování v Lue na LinuxDays a na OpenAltu ti nestačila? Co chybí?
VymazatJinak osobně doma měřím pořád Arduinem na Ethernetu, už přes tři roky. Jak říkáš, drát je drát :-)
nepripada ti chore pytat za to 1500kc ked sonoff stoji 10€?
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazatnapište mi prosím, jaké brikule se v čem mohou dělat na email info@teploty.info - díky
Vymazat