Na vydařené loňské konferenci LinuxAlt v Brně jsem se potkal s šéfredaktorem webzinu Root.cz Petrem Krčmářem, což je mimochodem velmi pohodový chlapík, a zeptal jsem se ho, neměl-li by zájem o článek o projektu MythTV. Jak se tak pěkně česky říká "slovo dalo slovo", Petr neměl nic proti, já mu to slíbil a týdny běžely.
Konečně přes Vánoce jsem měl trochu času a tak jsem sedl a začal psát. A napsal jsem článek o MythTV, ale byl moc dlouhý - prý má mít článek pro Root.cz tak 6 až 9 tisíc znaků. A můj měl 15 tisíc. Tak jsem ho rozdělil na dva články a tam někde to začalo. Právě teď mi tam vychází už čtvrtý díl seriálu o MythTV aneb linuxu v obýváku.
Je to dobré. MythTV mi hodně dal, Root.cz jakbysmet, a tohle je můj způsob, jak to oběma aspoň trochu oplatit.
pondělí 25. ledna 2010
sobota 19. prosince 2009
DVB-T: různorodá citlivost
Jak jsem nedávno nadšeně popisoval, DVB-T už kousíčkem signálu zasahuje až k nám. Při testování na kombinovaném DVD + DVB-T přístroji Sencor SDV-8804T jsem úspěšně naladil 3 multiplexy - jeden rakouský a dva české. Původní fantastická kvalita příjmu však mezitím bůhvíproč poklesla, takže teď přijímám veřejnoprávní multiplex 1 (MPX1) se silou signálu 73% a kvalitou 99%, zatímco komerční multiplex 2 (MPX2) ukazuje signál jen asi 55% a kvalitu kolem 66-80% (dost to kolísá). Rozdíl je způsoben zřejmě tím, že MPX1 chytám zároveň jak od Mikulova, tak i z Kojálu a signál se na anténě sečte, zatímco MPX2 se plíží přes hory a doly jen z té Pálavy.
Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:
Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:
Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.
Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)
Rozhodl jsem se koupit si jednak USB DVB-T tuner pro HTPC a druhak něco jednoduchého pro obyčejné sledování na staré TV. Pro TV se mi moc zalíbila malinká krabička (menší než cigaretová), která se zastrčí do SCART konektoru, je kompletně schovaná za TV, nikde nic nesvítí, nepráší se na nic atd. Elegantní. Vyrábí to EMGETON pod názvem VISION3 a umí to vše, co by člověk od DVB-T tuneru chtěl, plus tři skvělé věci navíc: má to USB konektor a z připojeného disku umí přehrávat fotky, písničky a dokonce to umí na disk i nahrávat a přehrávat TV programy (tedy DVR/PVR)! Za necelých 700 Kč neuvěřitelná síla:
Pro HTPC jsem USB DVB-T tuner vybíral pečlivěji z několika typů od různých výrobců. Existovalo silné podezření, že při té šílené miniaturizaci (celý přijímač v 1 krychlovém centimetru) bude tuner málo citlivý, což by mě při dálkovém příjmu nechalo dost na holičkách. Nakonec jsem zvolil AVER TV Volar-X, který prý splňuje nějaké norské normy pro citlivost DVB-T tuneru. Znělo to podivně, ale aspoň nějaká zmínka o citlivém tuneru:
Když se zboží z e-shopu konečně uráčilo dorazit, první jsem zkusil ten Emgeton. Proskenuju kanály a on najde jen jeden MPX. Tak si říkám, že se spletl - dám mu druhé kolo a zas nic, pořád naladí jen ten nejsilnější MPX1. Komerční MPX2 s Nohou a Prímou nikde. Tak jsem ručně naladil ten 40. kanál, kde vysílá MPX2, a dívám se na sílu a kvalitu signálu - oboje prý 30%. Ale naladit nechce nic. MPX1 pak hodnotí sílou signálu asi 50% a kvalitou 70%. Z toho už je krásně vidět, že ta čísla nejsou mezi Sencorem a Emgetonem nijak porovnatelná. Každopádně ten Emgeton je propadák a dalších 10 měsíců (než MPX2 začne vysílat ze silnějších/bližších vysílačů) je pro mě nepoužitelný. V prodejně byli naštěstí vstřícní a vzali si ten tuner zpátky.
Po této zkušenosti jsem ten USB Volar-X rozjížděl s minimálním očekáváním. Proto mě velmi mile překvapilo, že bez nejmenšího zaváhání naladil dokonce 4 multiplexy - dva rakouské a naše dva české! Na to neměl ani ten Sencor. Pro srovnání, MythTV s Volar-X ukazuje signál (nevím, jestli sílu nebo kvalitu) asi 55% u MPX1 a 36% u MPX2. Příjem je i u MPX2 povětšinou bez chyb, i když už jsem ho viděl i pořádně zakostičkovat. Ale má na to nárok - okraj mapy pokrytí se k nám neblíží ani na 20 km :-)
Samsung LCD TV: kontrast se lepší
Vánoce se kvapem blíží a tak lidé nakupují kde co, třeba i krásné nové LCD televize. Nachomýtl jsem se šikovně k jedné takové koupi a měl tak možnost otestovat jednu z nejlevnější 32" LCD TV - Samsung LE 32 B350. Byla to neuvěřitelně výhodná koupě (< 9kKč), tak jsem byl zvědavý, jak se bude přístroj z tak nízké modelové řady chovat v porovnání s mou pětkrát dražší, o 4 roky starší TV - Thomson 32 LB130 S5 - ve své době to byla nejvybavenější TV s výborným obrazem.
Zkoušel jsem DVD přes SCART i YUV (včetně progresivního scanování), obraz byl velmi dobrý, ale rozhodující test byl až moje HTPC připojené přes jeden z HDMI vstupů. První, co mě při výchozím nastavení od výrobce překvapilo, byla černá - byla totiž opravdu černá. U Thomsonu jsem ladil Brightness, abych viděl tmavší odstíny barev, a tak se černá stala trochu šedivou. Ten Samsung byl ale nádherně černý, paráda.
Hned jsem nedočkavě pustil pár HD filmů a byla to naprostá nádhera. Třeba film Earth od BBC, úvodní pohled z vesmíru na překrásnou modrou Zemi a v rohu obrazu kus černočerného kosmu, do kterého vychází Slunce. Je to možné? Že by ten uváděný dynamický kontrast 30,000:1 fakt fungoval? Můj Thomson má 800:1 (ještě poctivý statický kontrast, tehdy se ještě s tím dynamickým nepodvádělo) a nemyslím si, že ten obraz je tak dokonalý. Škoda, že nemám na HTPC dva HDMI výstupy, že bych to pustil naráz do obou a mohl porovnat vedle sebe.
Vsadil jsem tedy na syntetické testy. Už první test kontrastu nádherně prokreslil všechny odstíny všech barev. Thomson tu ztrácí - první dva sloupce nejtmavších odstínů prostě vůbec neukáže. Další dva testy ("fáze" a "ostrost") byly perfektní a tak jsem rychle přeskočil až na prubířský kámen LCD - test černé. Můj "starý" Thomson tu nedokáže zobrazit celé tři řádky testovacích tmavých čtverců - prostě je tam tma ve tmě. Až čtverec s odstínem "15" se dá nepatrně tušit, spíš jen podle obrysu. Samsung oproti tomu nezaváhal a bezvadně zobrazil všechny odstíny včetně nejtmavšího. To mě odrovnalo. Tak fantastický výkon jsem u tak levného modelu vůbec nečekal. Znamená to, že ten pokrok v LCD technologii je opravdu zásadní.
Zbývající testy jsem už proběhl jen letmo. Saturace bílé byla taky perfektní, gradienty v pořádku, u pixel walku nepatrně poblikával obrazec č.3 (můj Thomson má pixel walk bez chybičky). Response time jsem během rychlého testování bohužel neovládl, to když tak někdy příště. U Sub-pixel layoutu je zajímavé, že zatímco můj Thomson má RGB, tak ten Samsung měl V-BGR. Na závěr jsem mohl změřit odběr wattmetrem, což jsem ale taky zapomněl a mrzí mě to. To ještě po Vánocích zkusím napravit.
Závěr z takto rychlého testu je, že dnes i ta nejlevnější Samsung LCD TV nabízí výborný obraz se skvělým kontrastem, výrazně lepším než jen několik let staré špičkové modely LCD TV.
Zkoušel jsem DVD přes SCART i YUV (včetně progresivního scanování), obraz byl velmi dobrý, ale rozhodující test byl až moje HTPC připojené přes jeden z HDMI vstupů. První, co mě při výchozím nastavení od výrobce překvapilo, byla černá - byla totiž opravdu černá. U Thomsonu jsem ladil Brightness, abych viděl tmavší odstíny barev, a tak se černá stala trochu šedivou. Ten Samsung byl ale nádherně černý, paráda.
Hned jsem nedočkavě pustil pár HD filmů a byla to naprostá nádhera. Třeba film Earth od BBC, úvodní pohled z vesmíru na překrásnou modrou Zemi a v rohu obrazu kus černočerného kosmu, do kterého vychází Slunce. Je to možné? Že by ten uváděný dynamický kontrast 30,000:1 fakt fungoval? Můj Thomson má 800:1 (ještě poctivý statický kontrast, tehdy se ještě s tím dynamickým nepodvádělo) a nemyslím si, že ten obraz je tak dokonalý. Škoda, že nemám na HTPC dva HDMI výstupy, že bych to pustil naráz do obou a mohl porovnat vedle sebe.
Vsadil jsem tedy na syntetické testy. Už první test kontrastu nádherně prokreslil všechny odstíny všech barev. Thomson tu ztrácí - první dva sloupce nejtmavších odstínů prostě vůbec neukáže. Další dva testy ("fáze" a "ostrost") byly perfektní a tak jsem rychle přeskočil až na prubířský kámen LCD - test černé. Můj "starý" Thomson tu nedokáže zobrazit celé tři řádky testovacích tmavých čtverců - prostě je tam tma ve tmě. Až čtverec s odstínem "15" se dá nepatrně tušit, spíš jen podle obrysu. Samsung oproti tomu nezaváhal a bezvadně zobrazil všechny odstíny včetně nejtmavšího. To mě odrovnalo. Tak fantastický výkon jsem u tak levného modelu vůbec nečekal. Znamená to, že ten pokrok v LCD technologii je opravdu zásadní.
Zbývající testy jsem už proběhl jen letmo. Saturace bílé byla taky perfektní, gradienty v pořádku, u pixel walku nepatrně poblikával obrazec č.3 (můj Thomson má pixel walk bez chybičky). Response time jsem během rychlého testování bohužel neovládl, to když tak někdy příště. U Sub-pixel layoutu je zajímavé, že zatímco můj Thomson má RGB, tak ten Samsung měl V-BGR. Na závěr jsem mohl změřit odběr wattmetrem, což jsem ale taky zapomněl a mrzí mě to. To ještě po Vánocích zkusím napravit.
Závěr z takto rychlého testu je, že dnes i ta nejlevnější Samsung LCD TV nabízí výborný obraz se skvělým kontrastem, výrazně lepším než jen několik let staré špičkové modely LCD TV.
sobota 28. listopadu 2009
Dálkové DVB-T
Dnes byl zas velmi krásný, slunečný den. Dopoledne jsem u známých montoval rozšíření satelitního příjmu na druhou televizi, a odpoledne jsem přemýšlel, do čeho tak píchnout - a napadlo mě přecejen zkusit nastražit anténu na dálkový pozemní příjem digitálního televizního vysílání, které se z vysílače Kojál spustí už popozítří 1.12. Nemám to sice zapotřebí (jsa plně satelizován), ale DVB-T mě zajímá a nechtělo semi čekat s pokusy celý další rok, než dorazí až do mého regionu.
Tak jsem vyšplhal na zmrzlou střechu (jaký to rozdíl proti minulému šplhu, kdy jsem se rozžhavených tašek nemohl ani dotknout) a začal na stožár montovat tzv. malé plzeňské síto (TVB 21-60), které jsem doma našel ve starých zásobách. Šance nebyly velké, protože vzdálenost od Kojálu je značná (přes 60 km) a blízký les tím směrem značně povyrostl. Navíc jsem v tomto plánu původně počítal s velkým plzeňským sítem, které má dvakrát větší plochu a tím i příslušně větší zisk. Celé jsem to hodlal ladit podle analogového příjmu, dosáhnout co nejmenšího zrnění a co nejlepšího obrazu a pak napjatě čekat do úterka, kdy začne Kojál skutečně digitálně vysílat programy naší koncesionářské ČT.
No a když už jsem byl na té střeše, říkal jsem si, proč nezkusit jiný vzdálený vysílač, označovaný v tabulkách jako Mikulov - Děvín a vysílající z Pálavských vrchů, vzdálených přes 80 km. Ten už digitálně vysílá, ale jen čtvrtinovým výkonem (25 kW) oproti tomu, co se chystá na Kojálu. Tak jsem tedy natočil anténu jeho směrem, opět tedy na hustý les, a zkusil proskenovat kanály. Těžko vyjádřit to velké překvapení a radost, když přijímač naladil nejen 5 českých programů ve vynikající kvalitě 99% (signál 66%), ale i 4 rakouské! Až popozítří ze stejného vysílače začne vysílat i ČT, budu mít 9 českých pozemních digi programů (k těm asi 20 satelitním :-). Hned jdu vybírat nějaký pěkný tuner pro HTPC!
Tak jsem vyšplhal na zmrzlou střechu (jaký to rozdíl proti minulému šplhu, kdy jsem se rozžhavených tašek nemohl ani dotknout) a začal na stožár montovat tzv. malé plzeňské síto (TVB 21-60), které jsem doma našel ve starých zásobách. Šance nebyly velké, protože vzdálenost od Kojálu je značná (přes 60 km) a blízký les tím směrem značně povyrostl. Navíc jsem v tomto plánu původně počítal s velkým plzeňským sítem, které má dvakrát větší plochu a tím i příslušně větší zisk. Celé jsem to hodlal ladit podle analogového příjmu, dosáhnout co nejmenšího zrnění a co nejlepšího obrazu a pak napjatě čekat do úterka, kdy začne Kojál skutečně digitálně vysílat programy naší koncesionářské ČT.
No a když už jsem byl na té střeše, říkal jsem si, proč nezkusit jiný vzdálený vysílač, označovaný v tabulkách jako Mikulov - Děvín a vysílající z Pálavských vrchů, vzdálených přes 80 km. Ten už digitálně vysílá, ale jen čtvrtinovým výkonem (25 kW) oproti tomu, co se chystá na Kojálu. Tak jsem tedy natočil anténu jeho směrem, opět tedy na hustý les, a zkusil proskenovat kanály. Těžko vyjádřit to velké překvapení a radost, když přijímač naladil nejen 5 českých programů ve vynikající kvalitě 99% (signál 66%), ale i 4 rakouské! Až popozítří ze stejného vysílače začne vysílat i ČT, budu mít 9 českých pozemních digi programů (k těm asi 20 satelitním :-). Hned jdu vybírat nějaký pěkný tuner pro HTPC!
čtvrtek 20. srpna 2009
Ptáci: ne horor, spíš asi už podzim
Stojím si tak na terase, brousím zábradlí (o tom za chvíli) a najednou slyším šum stovek křídel a nějaké hašteření, tak zvednu oči a hledím na oblohu plnou ptáků (jako ve známém hororu)!
Teprve pár dní po polovině srpna, přes den pořád ještě tropické teploty, ale vlaštovky už to vidí jinak a domlouvají si zasedací pořádek na dlouhou cestu na jih... Mohlo mě to trknout, vždyť se stmívá už v 8...
Teprve pár dní po polovině srpna, přes den pořád ještě tropické teploty, ale vlaštovky už to vidí jinak a domlouvají si zasedací pořádek na dlouhou cestu na jih... Mohlo mě to trknout, vždyť se stmívá už v 8...
neděle 16. srpna 2009
Pokus o organizaci fotek dle EXIF
Nenacházím slušné slovo popisující stav, v jakém mám své digitální fotografie. Hmm, nejbližší z těch publikovatelných je asi entropie, nebo možná spíš anarchie? V minulosti již proběhly pokusy situaci zvládnout - nejdříve snad příhodným pojmenováváním adresářů, později dokonce importem fotek z aparátu přímo do F-Spotu (který má svou databázi a umožňuje fotografie opatřit tagy - ale pak se s nimi dá dál pracovat už jen v něm - běda, jak je člověk přemístí jinam!). Nedávno jsem dokonce nainstaloval Picasu pro linux, ale ještě jsem ji neměl čas ovládnout.
Dnes jsem se proto rozhodl jít cestou drobných, inkrementálních změn a nenápadnou evolucí se dopracovat k lepšímu stavu správy fotografií. Pro začátek jsem se rozhodl všechny ty tisíce souborů přejmenovat tak, aby měly stejnou velikost písmen (třeba velkou) - aby se vůbec daly dohledat a vyřadit duplikáty (protože různé způsoby kopírování či importování fotek různě volily konverzi velikosti písmen z FAT foťáku na ext3 linuxu).
Pro hromadné přejmenovávání souborů jsem v práci vyvinul nějaké bash skripty, ale dnes na mě padla lenost a tak jsem se jal vyhledávat v seznamu balíků pro Ubuntu. Napotřetí jsem vybral GPRename, který v přehledném GUI dovolí vybrat plánovanou změnu názvu souboru (z mnoha možností) a pak i předvede, co se z daného výběru souborů přejmenuje a jak (Preview). Dost dobré.
Takže názvy souborů jsou OK, a teď by to chtělo spravit datumy. Nejlépe samozřejmě tak, aby datum souboru odpovídalo datu vytvoření fotky. Na to jsem odhadem nainstaloval balíček ExifTags, který obsahuje šikovný prográmek intuitivně nazvaný "exiftime". Ten umí čarovat s datem a časem uloženým v EXIF hlavičce JPEG souboru fotky.
Ačkoliv "exiftime" umí krom jiného i opravit čas vytvoření fotky podle času souboru, tak opačná funkčnost mu chybí. Jakmile jsem zjistil, že výstup (časovou informaci) z "exiftime" nepůjde použít v příkazu "touch" bez parsování, začal jsem dumat, jak to naprogramovat - ale pak opět zvítězila lenost a strýček Google mi obratem našel několik možností, z nichž jsem narychlo vybral exif_touch-0.2.tar.gz. Je to jednoduchý perlový skript, který dělá přesně to, co se mi dnes nechtělo skriptovat - opravuje datum a čas souboru podle údajů uložených v EXIF datech fotky...
V další fázi se zřejmě zaměřím na zrušení všech duplikátů (s čímž mi snad pomůže FSlint) a rozdělení té masy fotek dle data do nějak chytře nazvaných adresářů. Nakonec se ale stejně nevyhnu nějakému tagování... na to ale chci nejdříve prostudovat, jestli bude stačit ukládat tagy do poznámek v Exif datech, nebo jestli mě situace donutí poklesnout k nějaké externí databázi (a dostat se zpět tam, kde se mi s F-Spotem nelíbilo).
Dnes jsem se proto rozhodl jít cestou drobných, inkrementálních změn a nenápadnou evolucí se dopracovat k lepšímu stavu správy fotografií. Pro začátek jsem se rozhodl všechny ty tisíce souborů přejmenovat tak, aby měly stejnou velikost písmen (třeba velkou) - aby se vůbec daly dohledat a vyřadit duplikáty (protože různé způsoby kopírování či importování fotek různě volily konverzi velikosti písmen z FAT foťáku na ext3 linuxu).
Pro hromadné přejmenovávání souborů jsem v práci vyvinul nějaké bash skripty, ale dnes na mě padla lenost a tak jsem se jal vyhledávat v seznamu balíků pro Ubuntu. Napotřetí jsem vybral GPRename, který v přehledném GUI dovolí vybrat plánovanou změnu názvu souboru (z mnoha možností) a pak i předvede, co se z daného výběru souborů přejmenuje a jak (Preview). Dost dobré.
Takže názvy souborů jsou OK, a teď by to chtělo spravit datumy. Nejlépe samozřejmě tak, aby datum souboru odpovídalo datu vytvoření fotky. Na to jsem odhadem nainstaloval balíček ExifTags, který obsahuje šikovný prográmek intuitivně nazvaný "exiftime". Ten umí čarovat s datem a časem uloženým v EXIF hlavičce JPEG souboru fotky.
Ačkoliv "exiftime" umí krom jiného i opravit čas vytvoření fotky podle času souboru, tak opačná funkčnost mu chybí. Jakmile jsem zjistil, že výstup (časovou informaci) z "exiftime" nepůjde použít v příkazu "touch" bez parsování, začal jsem dumat, jak to naprogramovat - ale pak opět zvítězila lenost a strýček Google mi obratem našel několik možností, z nichž jsem narychlo vybral exif_touch-0.2.tar.gz. Je to jednoduchý perlový skript, který dělá přesně to, co se mi dnes nechtělo skriptovat - opravuje datum a čas souboru podle údajů uložených v EXIF datech fotky...
V další fázi se zřejmě zaměřím na zrušení všech duplikátů (s čímž mi snad pomůže FSlint) a rozdělení té masy fotek dle data do nějak chytře nazvaných adresářů. Nakonec se ale stejně nevyhnu nějakému tagování... na to ale chci nejdříve prostudovat, jestli bude stačit ukládat tagy do poznámek v Exif datech, nebo jestli mě situace donutí poklesnout k nějaké externí databázi (a dostat se zpět tam, kde se mi s F-Spotem nelíbilo).
Satelitní HDTV
Satelitní HDTV přichází ve stále hojnějším počtu stanic, a většinou si pro šíření vybírá úspornější a výkonnější standard DVB-S2. Nadešel proto čas upgrade: stará dobrá SkyStar DVB-S PCI karta dostala novou sestřičku: DVB-S2 TeVii S460. Při té příležitosti jsem překopal původní dvoukonvertorový příjem ještě z podzimu 2005 na rovnou čtyř (HotBird, Astra, Astra, Eurobird) - vlastně pěti, protože na naši Astru 23,5E jsem namířil twin LNB:
Ladění probíhalo kolem oběda za krásného letního počasí. Střešní tašky už byly tak rozpálené, že se o ně nedalo opírat ani kolenem v montérkách... Ladil jsem pečlivě jak podle pípáku, tak i dle monitoru síly signálu a SNR na kartě dole v počítači - připojený přes SSH Nokií N810 ze střechy. Nakonec jsem zjistil, že nejlepší signál naměřím, když všechny úchyty všech konvertorů v multifokusu jsou prostě nalepené přímo na sebe :-)
Karta TeVii S460 funguje v Ubuntu Karmic Koala (čerstvě vydaná alpha 4, zvolil jsem ji kvůli novému kernelu 2.6.31) skvěle. Stačilo akorát vyměnit firmware v /lib/firmware/dvb-fe-cx24116.fw (známá věc, google napoví). Na ladění je potřeba buďto w-scan nebo scan upravený pro DVB-S2. Nejlepší na tom ale je, že právě dnes byl zařazen do MythTV dlouho očekávaný DVB-S2 patch (#5882)! Zdá se, že nadcházející verze MythTV 0.22 bude opravdu krásně vypečená - DVB-S2 (pro satelitní HDTV příjem) a VDPAU (grafikou akcelerované H.264 video) jako hlavní taháky... Už se nemůžeme dočkat :-)
Ladění probíhalo kolem oběda za krásného letního počasí. Střešní tašky už byly tak rozpálené, že se o ně nedalo opírat ani kolenem v montérkách... Ladil jsem pečlivě jak podle pípáku, tak i dle monitoru síly signálu a SNR na kartě dole v počítači - připojený přes SSH Nokií N810 ze střechy. Nakonec jsem zjistil, že nejlepší signál naměřím, když všechny úchyty všech konvertorů v multifokusu jsou prostě nalepené přímo na sebe :-)
Karta TeVii S460 funguje v Ubuntu Karmic Koala (čerstvě vydaná alpha 4, zvolil jsem ji kvůli novému kernelu 2.6.31) skvěle. Stačilo akorát vyměnit firmware v /lib/firmware/dvb-fe-cx24116.fw (známá věc, google napoví). Na ladění je potřeba buďto w-scan nebo scan upravený pro DVB-S2. Nejlepší na tom ale je, že právě dnes byl zařazen do MythTV dlouho očekávaný DVB-S2 patch (#5882)! Zdá se, že nadcházející verze MythTV 0.22 bude opravdu krásně vypečená - DVB-S2 (pro satelitní HDTV příjem) a VDPAU (grafikou akcelerované H.264 video) jako hlavní taháky... Už se nemůžeme dočkat :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)