WiFi Teploměry - novinky letošního léta

Od března jsem o WiFi Teploměrech nic nového nenapsal, tak dnes, v den podzimní rovnodennosti, se hodí malé ohlédnutí a nějaké novinky k tomu. Možná bude někoho zajímat, že používám už dvanáctou verzi plošného spoje (tedy že už proběhlo dvanáct cyklů zlepšení návrhu a zapojení), a zrovna v těchto dnech chystám verzi třináctou. Stejně tak verze firmware je nyní na hodnotě 11.0 a s přicházejícím podzimním počasím chystám další zajímavé změny a zlepšení.

Teď už ale pár slov o větších hardwarových změnách u WiFi Teploměrů za poslední půlrok:

Přepětí

Letní bouřky ukázaly, že venkovní vedení k teplotním čidlům funguje jako skvělá anténa na indukované přepětí, které poté chce zabít jak čidla, tak i samotný WiFi Teploměr. Proto všechny WiFi Teploměry, co vyjíždějí z mé "manufaktury", už od června obsahují ochranu proti přepětí na vstupu, kam se připojují čidla (teplotní a další).

Tato přepěťová ochrana by měla zachránit WiFi Teploměr i čidla k němu připojená při bouřce - blízký úder blesku by to sice nejspíš neustálo ani tak, ale na indukovaná přepětí v řádu tisíců voltů by to mělo pomoci výrazně. Samozřejmě ještě lepší je vést vedení k čidlům pod zemí nebo v kovových trubkách, které slouží jako Faradayova klec a stíní kabeláž před indukovaným přepětím...

Bezpotenciálový kontakt

DC verze WiFi Teploměru původně měla na termostatickém výstupu napětí zdroje, tedy nejčastěji 9 V. Bylo to kvůli prapůvodnímu PWM. Čas ale ukázal, že mnohem praktičtější je mít bezpotenciálový kontakt, tedy jen spínač, který se dá připojit třeba na místo tlačítka, co zapíná kotel či jakékoliv jiné zařízení s vlastním napájením. Proto DC verze WiFi Teploměru už někdy od jara obsahuje vestavěné maličké relé, jehož spínací kontakty jsou vyvedeny ven (v případě, že je vestavěn termostatický výstup).

Tímto relé a celým WiFi Teploměrem jsem také zachránil ledničku před jistou smrtí. Obecně je díky tomuto relé a jeho bezpotenciálovým kontaktům DC verze WiFi Teploměru správnou náhradou za typický termostat, ať už je v ledničce, nebo třeba v obývacím pokoji, odkud řídí vytápění celého bytu/domu.

Zatím je toto relé opravdu maličké - zvládne spínat jen 0,5 A, ale chystám se vyvinout další verzi plošného spoje, kde ještě víc přeskládám vnitřnosti a tak se mi tam snad vejde i o něco větší, a hlavně výkonnější relé.

16 A = 3500 W

AC verze WiFi Teploměru dostala většího bratříčka, který dokáže při sepnutí termostatického relé přes sebe propustit až 16A proud nebo 3500 W výkonu.

Kromě silnějšího relé je tu ještě jedna zásadní výhoda: svorky terminálu už umožňují připojit nejen fázi (L) a nulák (N), ale i ochranný vodič (E), takže je možné jednoduše připojit kompletní trojlinku od zástrčky, a pak na výstup směrem k zásuvce či přímo spotřebiči.

Ostatní vlastnosti jsou stejné jako u 10A AC verze WiFi Teploměru - tedy stejný 3,5mm konektor pro teplotní čidla, stejná ochrana proti přepětí, stejný firmware. Tato verze ještě není zmíněná na webu www.teploty.info, ale snad brzy bude.

Co s WiFi Teploměrem/termostatem?

Baví mě, s jakými nápady lidé v e-mailech na info@teploty.info přicházejí - co všechno se dá měřit a řídit. Kromě obligátního vytápění vzdálených místností (nejčastěji na chatách a chalupách), a samozřejmě řízení topení v domech (často extrémně komplexních - s akumulačními nádržemi, soláry, kotli na pevná paliva řízenými dle teplot spalin v komíně!), se na jaře vyskytly udírny, přes léto vinné sklípky a bazény a teď na podzim vířivky a sauny. Po loňských tenisových kurtech (teplota povrchu) a rozvážkových chladírenských vozech jsou to myslím pěkné příklady použití. Málem jsem zapomněl na terária a teď nejnověji pak dokonce nápad měřit teplotu regenerace DPF (filtru pevných částic ve výfuku) za jízdy autem :-)